Helena Vondráčková

Jsem zpěvačka a jsem optimistka.

Co dělám v rozhlase:

Pro Dvojku jsem připravovala pořad Sladké mámení Heleny Vondráčkové.

Před rozhlasem:

Narodila jsem se v Praze, ale dětství jsem prožila ve východočeském městečku Slatiňany na úpatí Železných hor. Mám dva sourozence. Naše rodina byla hudebně založená. Tatínek hrál na klavír a varhany, tetička se věnovala opernímu zpěvu.

Jako správná račice jsem měla od malička blízko k vodě. Bydleli jsme v domě nad řekou Chrudimkou a voda mě provází celým životem. Závodně jsem plavala, ráda pádlovala a jezdila na vodácké tábory. Moje první písnička se jmenovala Červená řeka a i nyní ráda trávím volný čas u vody. S manželem jsme si pořídili hausbót u Vodní nádrže Slapy, jejíž vody občas rozčeřím se svým kajakem.

Rodiče mě v dětství podporovali ve všech aktivitách. Bavilo mě krasobruslení, tanec, zpěv i ochotnické divadlo. Vynikala jsem ve hře na klavír. Všestrannost zájmů jsem později využila ve své umělecké profesi. S nadšením jsem studovala jazyky, což se mi hodilo při četných zahraničních vystoupeních. V zahraničí jsem poznala také svého prvního manžela. Několik let jsme žili spokojeně v domku za Prahou. Druhého manžela jsem potkala na zájezdu s Amforou, cestou do Indonésie. Měli jsem pohádkovou svatbu na hradě Karlštejn.

Co mě baví:

Mám ráda meruňkové knedlíky a dovolenou u moře. Nemám ráda lži, pomluvy a konflikty. Ráda se směju a pomáhám lidem. Už deset let jsem patronkou Domova sociálních služeb Liblín. Před tím jsem byla spoustu let patronkou Nadace Naše dítě.

Ráda si poslechnu dobrou hudbu, přečtu pěknou knihu nebo kouknu na hezký film. Nemám ráda sychravé počasí. Miluju děti, zvířata, přírodu a tenis. Nesnáším nudu. Ráda pracuju na zahradě a ráda poznávám nová místa.