Haló, Jácíčku! Čtení z jedné z nejpopulárnějších knížek výtvarnice a spisovatelky Daisy Mrázkové

Daleko za městem rostl les a v tom lese, v suché růžové trávě, byl zaječí pelíšek. V něm bydlel malý hezký zajíček Jácíček se svou maminkou a tatínkem. Kamarádil se s Veverkou a spolu s ní zažil v lese nejrůznější příhody.

1. část

Jednou se maminka chystala ven, ale Jácíček nechtěl zůstat sám. Vymýšlel si, plakal, pískal a dupal. Co na to říkala Jácíčkova maminka, o tom bude vyprávět Hajaja.

2. část

Jácíček nechtěl zlobit, chtěl být naopak hodný a pěkně si hrát, ale někdy se mu to příliš nedařilo. Třeba jako tehdy, když našel třešňovou pecku... Co s ní udělal, to se dozvíte od Hajaji.

3. část

Když má člověk kamaráda, je svět hned jaksi zajímavější. Vědí to i Jácíček a jeho kamarádka Veverka. Jak na to přišli, to vám poví Hajaja.

4. část

Jácíček s Veverkou si hráli a dováděli, až jednou našli v lese buk, který připomínal velkého slona se smutným očíčkem. Proč byl slon smutný, to uslyšíte od Hajaji.

5. část

Starý buk, který vypadal jako slon, už nebyl smutný. Měl Jácíčka a Veverku. A chtěl jim vypovědět, jak jednou v lese kraloval ptačí král. Poslechněte si i vy jeho příběh.

6. část

"Jak to, že člověk pozná, že dělá hloupost, až když je pozdě?" stěžoval si jednoho dne Jácíček Veverce. Co mu na to Veverka odpověděla, to se dozvíte od Hajaji.

7. část

Co jsou a co nejsou v životě maličkosti, na to si člověk často musí přijít sám. Ale třeba vám v Hajajovi napoví Jácíček a Veverka!