Hadrbolec
Příjmení Hadrbolec dnes nosí 292 osob. Mohlo vzniknout z apelativa hadrbolec, které označovalo někoho nedbalého, snad vzniklo z němčiny, z hadern, tj. „hádat se“, a bolzen, tj. „tlouci se“. Podle Josefa Beneše ale patří příjmení Hadrbolec do skupiny pojmenování, která vznikla jako nepravé složeniny rodných jmen a názvů věcí, s nimiž příslušní lidé obchodovali, které vyráběli apod. Druhá část složeniny -bolec by podle něj mohla vzniknout z Baltazar nebo z jiného rodného jména obsahujícího Bald-. Byl by to tedy např. „hadrář Baltazar“. Do třetice, příjmení Hadrbolec by mohlo souviset i se slovenským apelativem handrbolec, což prý byla přezdívka Němců na Slovensku.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 58; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 47; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 192; P. Eisner, Chrám i tvrz, Praha 1992, s. 252
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
