Genetik Pačes: Žloutenka i leptospiróza. Potraviny vyhoďte. Zaplavenou studnu vyčistěte až za tři týdny

„Lidé si neuvědomují, že voda, která teče při povodních, není stejná jako voda v rybnících nebo v řekách, kde se běžně koupeme. V okamžiku, kdy se řeka rozlije, spláchne z lesů a polí leccos včetně zvířecích výkalů. A poté, co proteče městem, dostanou se do ní i chemikálie a všechno, co lidé mají ve sklepích. Proto je třeba zbystřit i při lehkých příznacích onemocnění,“ varuje v pořadu Jak to vidí... molekulární genetik Jan Pačes.

Potraviny zlikvidujte

Lidé by rozhodně neměli konzumovat kontaminované potraviny a pít vodu z vyplavené studně.

Čtěte také

iROZHLAS

Úplavice či žloutenka. Lidé by neměli pít z vyplavené studny, ani jíst jídlo z polí, které zaplavila voda

„Samozřejmě záleží na tom, zda do studny natekla voda vrchem, nebo jde o spodní vodu. Vyplavená studna se musí vybrat, vydezinfikovat chlórem a pak znovu vybrat. Rozumné ale je nechat si i poté udělat rozbor, zda už je vše v pořádku. Rozhodně to ale nebude v pořádku první tři týdny, protože v zamíchané půdě je opravdu kdeco. Čistit studnu má tedy smysl až za nějakou dobu a do té doby pít vodu balenou.“

Hygienické stanice rovněž doporučují, aby se potraviny, které přišly do styku s povodňovou vodou, braly jako nepoživatelné. „Lidem to asi bude rvát srdce, ale opravdu není dobrý nápad, brambory ze zatopeného sklepa nebo dýně ze zahrádky jen omýt čistou vodou a konzumovat. Vůbec bych to nepokoušel, lidé budou mít starostí i bez nemocí dost. Kompoty a konzervy by ale měly být po omytí bezpečné,“ připouští Pačes.

Očkování proti tetanu

Z nemocí hrozí zejména žloutenka typu A a leptospiróza, která je známá i pod označením krysí žloutenka. „Jde o běžné onemocnění hlodavců, které se ale po vyplavení polí může dostat do vody. Při odklízení pak lehce pronikne do těla i přes drobné oděrky. Odklízení bahna by se tedy rozhodně mělo dělat v ochranných pomůckách. Nebezpečný je ale i prach z vyschlého bahna. Při uklízení ve sklepě je tedy žádoucí nasadit si na obličej roušku,“ doporučuje Pačes.

Hlavní zásadou ale podle něj je jít k lékaři ihned, necítí-li se člověk dobře, a oznámit mu, že došlo ke styku s povodňovou vodou. Akutní očkování v postižených oblastech, které oznámilo ministerstvo zdravotnictví, však zřejmě nebude nutné. „Očkování proti žloutence se už stihnout nedá. Člověk by si ale rozhodně měl zkontrolovat tetanus. Většina z nás s ním sice běžně do kontaktu nepřijde, v době povodní, kdy je ve vodě leccos, je to ale jinak...,“ dodává Jan Pačes.