Exšéf pražské mordparty Mareš napsal další rozhlasovou detektivku. „Je to můj srdcový případ,“ říká

„Je to můj srdcový případ. Měl jsem hroznou radost, že jsem ho vyřešil. Byl to případ, od kterého starší kolegové dávali ruce pryč s tím, že se to nemůže nikdy vyřešit,“ prozrazuje Josef Mareš v Nočním Mikrofóru na Dvojce.

V detektivce Okno smrti v hlavních rolích uslyšíte Václava Neužila a Viktora Preisse|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas, Český rozhlas

„Je to jeden z mála případů, který jsem vyřešil v podstatě sám. Protože na případu vždycky pracuje víc lidí. Jsou tam genetické stopy, daktyloskopické stopy... A tady vlastně nebyl nikdo jiný než ten můj vyšetřovací pokus, který pachatele nakonec usvědčil.“

Zarytá touha usvědčit pachatele

Jak se mu to podařilo? „Možná mi pomohlo moje vzdělání kybernetika. A intuice určitě taky. Ale hlavní bylo přesvědčení, že ten člověk to udělal a že já mu to musím dokázat.“

V čem se podle něj liší psaní pro rozhlas od psaní pro TV? „Psaní pro rozhlas je pohodlnější. V tom, že když to tak napíšete, tak se to tak i natočí. Protože v rozhlase se to jenom přečte. Může se to přečíst jiným hlasem, jiným tónem, ale ta věta tam zůstane.“

„Kdežto když napíšete, co ten herec dělá, tak to režisér může pojmout trošku jinak. Anebo zrovna ten detail, který vy chcete, tam nezahrne a může to dopadnout jinak,“ popisuje Mareš. „Okno smrti je hlavně dialog dvou lidí. Psalo se mi to strašně dobře.“

Proč odešel po bezmála třiceti letech z pozice šéfa oddělení vražd pražské kriminálky? Hodlá teď o své práci psát? A dočkají se Případy 1. oddělení třetí řady?