Expedice za tajemstvím mozku
Evropský den mozku se slaví 11. března už od roku 1998 a ihned poté byl rozšířen na Evropský týden mozku. Co všechno vydrží a dokáže náš mozek, jak ho ovlivňuje činnost srdce, jak dlouho vydrží bez kyslíku, jak třídí informace a co se v něm děje během bezvědomí, snů a spánku? Lidský mozek funguje na principu přenosu elektrických a chemických signálů, které jsou přítomny v našich neuronech, tedy nervových buňkách. Těch máme v mozku zhruba 50 až 100 miliard.
Pokaždé, když chceme něco udělat nebo se pohnout, vyšlou neurony z mozku signály. Ty jsou velice krátké a trvají v řádu milisekund. Přenos signálu z neuronu na neuron, tedy přenos nervového vzruchu, zajišťuje specializovaný funkční kontakt zvaný synapse. A právě počty těchto synapsí výrazně ovlivňují míru inteligence.
Když se lidé hádají, má mozek víc práce
Lidský mozek váží cca 1,5 kg a ten mužský bývá větší než ženský. Má zhruba o 4 % více buněk a je asi o 100 g těžší. Ženy ale zase mají větší limbický systém, který je zodpovědný za řízení emočních pochodů a chování.
V případě, že se lidé hádají, má mozek mnohem více práce. Experimentem bylo zjištěno, že když spolu debatují lidé se stejným či podobným názorem, vykazují jejich mozky nápadnou synchronicitu. V případě, že se diskutéři hádají, mozky již synchronizované nejsou a také se zapojují jiné oblasti. Proto máme tendemci obklopovat se jedinci s podobným smýšlením a názory.
Lze ze snů určit, zda nás postihne demence?
Často se říkávalo, že náš mozek funguje jen na třetinu nebo polovinu výkonu, ale není to pravda. Mozek pracuje i v noci a dokonce i ve stavu bezvědomí. Co všechno si poté pamatuje, co se děje v mozku během spánku a jak lze ze snů určit, zda nás nepostihne demence nebo jiné neurodegenerativní onemocněmí?
Expedici povedou neuroložka MUDr. Dagmar Součková z cerebrovaskulárního centra Sonolab, prof. MUDr. Karel Šonka z Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky VFN v Praze a neurovědec a psycholog doc. RNDr. Petr Bob Ph.D. z Centra pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Související
-
Paměť v současnosti dostává na frak, domnívá se neurolog Jakub Hort
Doba, kdy všichno hledáme na internetu, klade nižší nároky na paměť. „I školství je méně postaveno na znalostech. Nemám pocit, že by to byl dobrý směr,“ zamýšlí se.
-
Každé vystoupení ze stereotypu je pro mozek přínosné, radí autorka paměťových cvičení
Mozkocvična a Dobrá myslivna vznikly náhodou, když si zapomněla vzít do vlaku knihu. „Chyběla mi pak v zaměstnání, kde jsme cvičili paměť,“ vzpomíná Veronika Nešporová.
-
I introverti překvapí, říká neuropsycholožka Lenka Krámská. Povídá si s pacienty při operacích mozku
Při operacích mozku si s pacienty povídá. Důležitá je znalost pacienta před zákrokem, abych věděla, jak funguje, zdůrazňuje neuropsycholožka Lenka Krámská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
