Expedice za husity a husitstvím v nás

11. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Upálení Jana Husa, Spiezeriva kronika (1485)

Je to šest století, přesto husité a jejich hnutí budí vášně. Dávají se jim různé přívlastky. Stateční i krutí, demokratičtí i fanatičtí. Jak to s nimi bylo doopravdy?

Zkuste si představit, že je konec roku 1419 a jsme v jižních Čechách, které nejsou ani zdaleka tak malebnou krajinou jako dnes. Jde spíš o chudý a zpustlý kraj, kde se lidem dobře nežije. Po smrti Karla IV. a morových ranách a neúrodě je celá země zchudlá a lidé vnímají kontrast mezi vlastní zubožeností a blahobytem církve a nejvyšších feudálů. V jihočeských městech vrcholí vlna odporu jak proti nim, tak proti oficiální církvi. Stoupenci učení mistra Jana Husa se začali formovat v jednotnou a silnou skupinu. Nejsilnější jádro Husových stoupenců se stmelilo ve městech Sezimovo Ústí,  Písek a jejich okolí. A právě oni se přesně před 600 lety na jaře roku 1420 vydali na skalní ostroh nedaleko Sezimova Ústí a začali na místě někdejšího hradu z dob Přemysla Otakara II. budovat pevnost. A pojmenovali ji Tábor podle biblické hory Thabor v Galileji.

Petr Dillinger: Husitská pavéza a zbraně

Tábor coby sídlo i symbol

To pojmenování se stalo symbolem. Nešlo jen o geografické místo určení, ale o pojmenování celého reformního hnutí. Jeho stoupenci věřili v brzký konec světa a v to, že se mají shromáždit a po boku Kristově vytvořit armádu proti zlu, proti antikristovi a vyhrát nad ním konečný boj. Husité v Táboře (sami ale toto označení neměli rádi, říkali si utrakvisté, táborité nebo stoupenci Mistra Jana Husa) začali zaznamenávat první velké úspěchy. Byli skvěle organizovaní: kazatele, kteří stáli na počátku, vystřídali v Táboře válečníci, kteří měli žoldnéřské zkušenosti jak s vedením bitev, tak s výcvikem posádky.  A jedním z nich byl i Jan Žižka z Trocnova.

Jan Žižka během bitvy na Vítkově hoře

Kmet v čele armády

Hejtman Žižka byl tábority vnímán jako úkaz a v podstatě zázrak. Nejen kvůli jeho renomé a válečnickým (i loupežnickým) zkušenostem, ale také díky jeho obdivuhodné fyzické kondici. Byl to už šedesátník, přesto měl obrovské charisma a navíc byl spravedlivý. Nevyvyšoval se nad ostatní, spal v prostém stanu, neobohacoval se. Funkce hejtmana neznamenala jenom vojenskou, ale i soudní pravomoc. Na něm záleželo, jakou kázeň bude mít ve vojsku a jakými prostředky ji bude prosazovat. A on v tom nerozlišoval společenské postavení. I proto jej husité bezmezně poslouchali.

Proč se rytíři Křížových výprav husitů tak báli? Skutečně prchali před jejich zpěvem? Jak zacházeli s nepřáteli, jaké novátorské zbraně stvořil Jan Žižka, a jaký byl vztah husitů a krále a císaře Zikmunda Lucemburského? O tom všem v Expedici...

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...