Expedice za ekologickými Vánocemi

19. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy vánoční stom
0:00
/
0:00

Mohou i Vánoce, svátky, které se v uplynulých desetiletích staly spíše synonymem nadbytku a konzumu, probíhat  šetrně k přírodě i našemu zdraví?

I nad tak zdánlivě všedními záležitostmi, jakými jsou pořízení vánočního stromečku, nebo koupě kapra můžeme přemýšlet. U stromků si můžeme položit otázku, odkud vlastně pocházejí, jak byly pěstovány a jak dlouho k nám cestovaly; u pořizování kapra či jiných ryb se můžeme zamyslet nad tím, kde asi vyrostly, jak a čím je krmili jejich chovatelé a jak s nimi bylo zacházeno, než k nám doputovaly.

A při rodinné pohodě a konzumaci všech vánočních  dobrot, ať už půjde o smažené řízky, bramborový salát nebo kvanta cukroví se můžeme zamyslet nad svým tělem a zkusit si položit otázku, jak mu ubližovat co nejméně a jak po svátcích zregenerovat svůj trávicí systém a vrátit ho zpět do původního stavu. 

Vánoce

Stromeček jako symbol

Zdobení stromečku má prapůvod v pohanských tradicích, ale jako vánoční obyčej pochází z Německa (jedna z nejstarších zmínek o ozdobeném stromku v místnosti je zaznamenána v brémské kronice z roku 1570). V půli 17. století se vánoční stromky začaly častěji objevovat v soukromých domech. Z Německa se zvyk v 19. století rozšířil po Evropě, a to spíše ve městech než na venkově. V Čechách ozdobený vánoční stromek poprvé postavil ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich ve své vile v Libni jako překvapení pro své přátele o vánocích roku 1812. Dnes jsou stromečky nejtypičtějším vánočním symbolem. A přestože se ještě v minulém století tvrdilo, že ty nejekologičtější jsou ty umělé, dnes už každý ví, že jsou umělé stromky pro životní prostředí pohromou, protože nejsou recyklovatelné. Přesto si lze pořídit velmi ekologický vánoční strom, a to buď z české, domácí plantáže, nebo superekologický z národního parku.

Vánoce

Kapr jako symbol

Na vánočním jídelníčku se kapr, ryba pocházející původně z Asie, objevila až v 19. století na stolech šlechty a bohatých měšťanů. Pro ně se začal kapr později upravovat v trojobalu. Do té doby se kapr na vánoční stůl připravoval na venkově zpravidla na černo, tedy ve sladké omáčce s ořechy, švestkami, perníkem a pivem. V městských domácnostech zase spíš na modro ve vinném octě. Teprve ve 20. letech minulého století se recept rozšířil o bramborový salát, tradičním a hlavním chodem štědrovečerní večeře se stal až po druhé světové válce.

Pouštět kapra o Vánocích zpět do řeky není ekologické, protože s největší pravděpodobností uhyne. A stejně tak není ekologické kupovat kapry z výkrmen, v něž se některé chovné rybníky proměnily. I u nás ale existují kapři, kteří se chovají pro ně přirozeným způsobem a jejichž maso pak obsahuje na rozdíl od těch vykrmených tolik cenných omega3 mastných kyselin, jako mořské ryby.

Vánoce

Cukroví jako symbol

Cukroví v současné podobě se objevilo během 19. století, patřilo však pouze do bohatých domů. Součástí tehdejšího cukroví byla vzácná koření. Chudší lidé následně pekli spíše z toho, co bylo k dispozici. Nejoblíbenějším cukrovím v 19. století byly karamely,  které byly zároveň součástí štědrovečerního stolu nebo se zavěšovaly přímo na stromeček.  Cukroví se také peklo z vánočkového těsta, a to až do druhé světové války. V druhé polovině minulého století ale nastal cukrářský boom a hospodyně se každý rok o Vánocích předhánějí, která ho upeče více druhů. Což má pak negativní dopad na náš trávicí trakt. Je ale dobrou cestou zahájit ihned po Vánocích přísný půst?

V Expedici za ekologickými Vánocemi uslyšíte šéfa správy KRNAP Robina Bohnische, Jana Freidingera z hnutí Greenpeace, obezitoložku Renatu Zelenákovou a rodinu Janatových, vlastnící českou farmu na vánoční stromky.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.