Expedice do světa biodiverzity

22. květen 2021

Světovým dnem biodiverzity je 22. květen. Má upozornit na to, že všichni jsme součástí jednoho celku a že jen pestrá příroda může zaručit rovnováhu a obyvatelnost planety.

Život na planetě se totiž výrazně změnil, a podle vědců z OSN jsme na prahu šestého největšího vymírání druhů v historii zeměkoule. Co vymírání a mizení druhů způsobuje? Jaká je situace v naší přírodě, jak vypadají naše lesy, pole a louky v roce 2021? Jak by měla vypadat zdravá krajina a do jaké míry má do ní člověk zasahovat? O tom všem v Expedici.

Opravdu nám hrozí zánik?

Podle vědců jsme skutečně na hranici šestého největšího vymírání v historii planety, protože došlo k nerovnováze v ekosystému. Jeden živočišný druh, a to člověk, se totiž výrazně přemnožil. Od roku 1970 se počet lidí na planetě zdvojnásobil a ti všichni potřebují prostor, vodu a jídlo. Toto vychýlení má následky nejen v podobě vymírání zvířat a rostlin, ale i hromadné migrace a ozbrojených konfliktů.

ekologie

5 kroků ke zničení

Čím člověk přírodu nejvíc ničí? Vědci určili pět základních příčin: nešetrné zacházení s půdou, včetně chemického zemědělství a odlesňování. Na druhém místě je to přímé drancování přírodních zdrojů, kam patří hlavně rybolov a lov obecně, na třetím místě změna klimatu, na čtvrtém znečištění a na pátém pronikání invazivních neboli cizích druhů. Pokud v těchto pěti aspektech nedojde ke změně, dojde na planetě k tomu, co zažila už 5x ve své historii.

Historické zlomy na Zemi

K prvnímu vymírání druhů došlo před 450 miliony lety na přelomu ordoviku a siluru, a neví se, co ho způsobilo, ale už tehdy zmizelo z povrchu planety více než 57 procent života. O příčinách druhé katastrofy, která nastala zhruba před 360 miliony lety, už víme více: způsobil ji  pokles hladiny moří a pokles obsahu kyslíku v oceánech, kvůli čemuž vyhynulo 70 % všech tehdejších druhů. Největší katastrofa tohoto druhu postihla planetu na rozhraní permu a triasu před 250 miliony lety  a dnes je jako nejpravděpodobnější příčina uváděna masivní vulkanická činnost. Tehdy zmizelo z povrchu země dokonce 83 % všech rostlin i zvířat.

dinosarus

Konec dinosaurů

Další vymírání nastalo před 205 miliony lety a zmizela téměř polovina tehdejších obyvatel zeměkoule. V obecném povědomí je ale nejvíc zapsána katastrofa, k níž na přelomu křídy a paleogénu před 65 miliony lety, a která ukončila vládu dinosaurů na Zemi. Jako příčina se nejčastěji uvádí pád asteroidu, který zcela změnil podmínky na Zemi. Dnes ale tyto podmínky nejvíc mění člověk. Paradoxem je, že pokud lidé nezmění svůj přístup k přírodě, na planetě nakonec přežijí ti živočichové, kteří pro člověka nemají přímý význam - tedy myši, potkani nebo komáři.

Expedici za biodiverzitou povedou viceprezident Unie evropských národních parků a chráněných území a člen Rady Světového svazu ochrany přírody Michael Hošek, ekolog, veterinární lékař a zakladatel programu Lesy v hnutí DUHA Jaromír Bláha, ornitolog Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické a zakladatel spolku Jestřábník, ekolog Tomáš Zděblo.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.