Expedice do nitra rozhlasu

Jaká kritéria ovlivňují tvorbu programu, výběr hostů a moderátorů, co mají v gesci jednotlivé profese? Za jakých okolností se narodil před 98 lety rozhlas, co se vysílalo tehdy a co dnes? Odpovědi přinese Expedice do nitra Českého rozhlasu.

Hvězdné začátky

Rozhlasu se hovorově říká rádio a  toto slovo vzniklo z latinských slov radius tedy paprsek a radiatio neboli záření. A je to označení víc než příznačné, protože rozhlasové vysílání před 100lety v prvorepublikovém Československu takovým zářícím paprskem opravdu bylo. Věděli jste např., že jsme tehdy drželi krok s absolutní světovou špičkou a rozhlas u nás začal vysílat jen o rok později, než třeba slavná britská BBC?

Rozhlas slouží k zábavě, odpočinku i vzdělávání. Bude v budoucnu pořád existovat?|foto:Fotobanka Pixabay

Tesla, Carmen a Lee de Forest

Přestože se zdá, že žijeme v době závratného technického pokroku, podobný pocit museli mít i lidé na přelomu 19. a 20. století. První veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení předvedl Nikola Tesla v roce 1893 a už v roce 1910 se uskutečnil první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v New Yorku - byla to opera Carmen - a zařídil ho americký fyzik Lee de Forest. Ten pak mimochodem velmi ovlivnil i rozvoj rozhlasu u nás. V roce 1920 rozhlas vysílal výsledky amerických prezidentských voleb a jen o tři roky později už se začalo vysílat i u nás.

Průkopníci a vizionáři

Za to, že jsme byli za první republiky v Evropě průkopníky rozhlasového vysílání, mohl vizionář ing. Eduard Svoboda. Původně se chtěl věnovat výrobě filmů, ale po setkání s fyzikem Lee de Forestem v roce 1920 v USA změnil názor a rozhodl se pro rozhlas. Založil akciovou společnost, přibral novináře Miloše Čtrnáctého coby programového ředitele a tzv. Radiojournal začal vysílat v roce 1923 ze skautského stanu v Kbelích.

Rozhlasový přístroj byl kdysi nedílnou součástí mnoha domácností |foto:Fotobanka Pixabay

Tehdy měl pouhých 47 oficiálních koncesionářů, vyřízení koncese totiž trvalo dva až tři měsíce a jen pořízení přijímače byla záležitost velmi drahá: stál tehdy tolik, co motocykl. Navíc se za poslech platilo - zpočátku to byla stokoruna měsíčně a k tomu poplatek šedesáti korun ročně poštovní správě. Což byla tehdy velmi vysoká částka.

Ilegální krystalky

Proto není příliš překvapivé, že si lidé vyráběli vlastní rádia a poslouchali ilegálně. Vycházela spousta časopisů o rádiu, spousta konstruktérských návodů a lidé si skutečně doma vyráběli na koleně součástky a montovali si doma  nejjednodušší přístroje, např. pověstné krystalky. Ty se staly takovým fenoménem,  že už v roce 1925 vydal ministr pošt a telegrafů Alois Tučný speciální oběžník, ve kterém stálo, že nelegálním poslechem lidé riskují nejméně půl roku ve vězení.

Expedici do nitra rozhlasu povede, mezi jinými, i generální ředitel ČRo René Zavoral|foto:Karel Šanda

Filharmonici, první hra a časový signál

V roce 1925 společnost Radiojournal odvysílala první přímý přenos koncertu České filharmonie, první přímý přenos bohoslužby a první přímý přenos projevu prezidenta Masaryka. Hned o rok později došlo k řadě novinek: byl zaveden časový signál, objevily se první zprávy a také první rozhlasová hra. V roce 1926 byl založen orchestr Radiojournalu, který vytvořil základ dnešního Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Koncem 20. let už navíc vysílaly i stanice Bratislava, zahájily Ostrava a Košice.

Expedici do nitra rozhlasu povedou generální ředitel ČRo René Zavoral, programový ředitel ČRo Ondřej Nováček, režisérka a dramaturgyně pořadů Tobogan a Meteor Yvona Žertová a rozhlasový ombudsman a historik Milan Pokorný.