Expedice za čistým vzduchem

Aerosoly mohou našim plicím i organismu výrazně pomáhat (proto jezdíme do lázní nebo k moři), ale také výrazně škodit. A škodlivé aerosoly si člověk většinou vyrábí sám, ať už venku skrze tovární komíny a lokální topeniště, na ulici z výfukových plynů, ale i doma smažením, pečením, kouřením a nevhodnými osvěžovači vzduchu. 2. červen je Mezinárodní den čistého ovzduší a Expedice se vydává po stopách toho, co vlastně dýcháme.

Člověk zvládne za život 690 milionů nádechů a výdechů, aniž by to nějak výrazněji vnímal. A přitom první z činností, která prokáže naši fyzickou a psychickou nezávislost, je první nádech. Prvním nádechem vženeme krev do plic, pravá a levá strana srdce se oddělí a vytvoří dvě pumpy a speciální cévy plodové cirkulace se uzavřou a zacelí. První nádech je nejmocnější, protože je zapotřebí, aby překonal původní povrchové napětí plicních tkání. Je třeba síly 3x až 4x větší než při běžném nádechu, proto je také první nádech velmi bolestivý a miminka při něm pláčou.

Dýchání je de facto proces výměny plynů|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Co je dech

Dýchat skutečně zvládáme od narození všichni a jeví se nám jednoduše. Zdaleka to ale neznamená, že svůj dech využíváme tak, jak bychom z fyziologického hlediska optimálně měli. A přitom bychom bez toho neuvěřitelně sofistikovaného systému, jímž rozvádíme kyslík do jednotlivých orgánů, brzy zemřeli. Dýchání je de facto proces výměny plynů, zejména kyslíku a oxidu uhličitého mezi organizmem a jeho vnějším prostředím a projevem tohoto procesu je dech. Při dýchání vzduch proudí do a z plic a dochází k přenosu kyslíku mezi plícemi a krví. Během nádechu dochází ke kontrakci (stažení) bránice, stlačení a zvětšení objemu hrudní dutiny.

Co obsahuje vzduch v přírodě?|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Současně probíhá i kontrakce mezižeberního svalstva, žebra se roztahují do stran a nahoru, rozšiřují hrudník a vtahují vzduch do plic. Během výdechu se nádechové svaly (mezižeberní svalstvo a bránice) uvolní a pružnost plic a hrudníku automaticky vytlačí vzduch z plic ven. Rychlost a hloubka dýchání je ovlivněna mnoha faktory, například úrovní oxidu uhličitého, kyslíku nebo metabolickými prvky v krvi, a také vědomě vyvolanými jevy.

Co vdechujeme ve městech na křižovatkách a co při inverzi? Vypořádají se naše plíce snáze s oxidy dusíku, nebo s polétavých prachem? Kde je v ČR nejčistší a nejšpinavější vzduch? A dokáží naše plíce regenerovat? Expedici za čistým vzduchem povedou MUDr. Miroslav Šuta, expert v oblasti vlivu životního prostředí na zdraví; Ing. Miroslav Punčochář, Dsc., ředitel Ústavu chemických procesů AV ČR, RNDr. Petra Pokorná, PhD., vědec-výzkumník z Ústav chemických procesů AV ČR a RNDR. Jiří Koželouh, odborník na kvalitu ovzduší z hnutí DUHA.