Evžen Kůs: Osud koně Převalského ve volné přírodě znovu v ohrožení
„Kůň Převalského je poslední druh divokého koně. Všechny ostatní stačil člověk vyhubit," říká zoolog Evžen Kůs, pracovník pražské zoologické zahrady, který vede plemennou knihu a aktivně se podílí na návratu tohoto zvířete do původních biotopů v mongolské části pouště Gobi. Čím se tento druh liší od jiných? "Stojatou hřívou, což je dáno častější obměnou žíní v hřívě. Zavalitou postavou a menší výškou, a to maximálně 140 cm," dostalo se nám v rozhovoru Hosta do domu na vysvětlenou. Navíc letošní zima prý znamenala úhyn více než poloviny z cca 120 volně žijících exemplářů!
Kůň Převalského, kterého kyrgyzové nazývají Kertag a mongolové Tachi, obýval v historických dobách hlavně Mongolsko a přilehlé oblasti Číny. Poté byl v důsledku rozvoje pastevectví, které odřízlo divoké koně od vodních zdrojů, téměř vyhuben. Poslední pozorování ve volné přírodě se datuje ke konci 60. let XX. století, kdy bylo posledních 8 exemplářů spatřeno na území dnešního národního parku Gobi B.
Roku 1879 propátrával Nikolaj Prževalskij, plukovník a kartograf carské ruské armády, okolí hor Tachin Schack. Několikrát přitom zahlédl celá stáda divokých koní, která ale neuměl identifikovat. Vzpomínky na vzhled těchto koní se nedokázal zbavit, a tak se na ně začal vyptávat místních obyvatel. Jeden lovec mu nakonec přenechal kůži uloveného koně. Przewalski ji odvezl do Moskvy a ukázal ji přírodovědci Poljakovovi. Ten ji prozkoumal, popsal, zaznamenal znaky divokého koně a pojmenoval ho po jeho objeviteli Przewalském. Do České republiky se první exemplář dostal díky majiteli hamburské firmy, která se zabývala lovem a transporty zvířat do zoologických zahrad celého světa a také majiteli zoologické zahrady v Hamburku Carlu Hagenbeckovi.
Jak tedy probíhal návrat koní Převalského do volné přírody? „Nejdříve bylo zapotřebí rozmnožit početní stavy alespoň na 500 kusů, kdy se druh považuje za zachráněný,“ říká Evžen Kůs a dodává: „Poté, na semináři v Moskvě, organizace FAO a UNEP přislíbily finanční pomoc, ze které nakonec sešlo. Nakonec se iniciativy chopily nadace z Německa a Holandska, které v Mongolsku a Číně vybudovaly tzv. aklimatizační stanice. Pak začaly kupovat koně od jednotlivých zoo z celého světa. První zvířata se tak vrátila do své domoviny v Číně v roce 1988."
A proč se vlastně věnuje tolik úsilí o záchranu tohoto druhu? „Jedná se o kulturní památku a člověk nese morální odpovědnost za to, aby byl chov zachráněn,“ řekl náš host v rozhovoru s Vladimírem Krocem.
Celé hodinové povídání ale na vás čeká v audiozáznamu aneb poslechněte sami ...
Čerpali jsme z:
- Wikipedia
- ZOO Brno
Nestihli jste úterní (8.6.2010) vysílání Hosta do domu? Přečtěte a poslechněte si!
"Tři ženy ve vědě" tvrdí, že "jsou úplně normální ..."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
