Ekonom Kovanda: Pád amerických bank je ranou pro celý start-upový svět. Dominový efekt ale zatím nehrozí

14. březen 2023

Pád americké banky Silicon Valley je podle všeho nejhorším selháním ve finančním sektoru od doby velké finanční krize v roce 2008. Kromě ní postihl krach ještě další dvě bankovní instituce. Jaké dopady to může mít? Je americký bankovní systém, jak tvrdí prezident Joe Biden, skutečně bezpečný? Ekonom Lukáš Kovanda se v audiozáznamu ještě zamyslí nad smyslem a efektem možného znovuzavedení karanční doby i nad tím, co by přineslo zrušení dvou státních svátků.

Banka Silicon Valley patřila mezi top 20 bankovních institucí ve Spojených státech amerických. Důvodů, proč padla, je více. K těm klíčovým patří to, že se soustředila na úvěrování a obsluhu mladých technologických firem v Kalifornii. „Bohužel start-upy jsou obecně velice citlivé na pohyby úrokové míry. Když jde v ekonomice úroková sazba nahoru, ocitají se tyto firmy v problémech a investoři se od nich odvracejí. Zhruba devět z deseti start-upů nepřežije. A bohužel za posledních dvanáct měsíců šla úroková sazba v Americe kvůli inflaci strmě nahoru,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Start-upy potřebovaly peníze a začaly si je jednoduše ze svých bank vybírat. „V této fázi banka Silicon Valley vyslala signál, že nebude mít dost kapitálu na pokrytí výběrů. To umocnilo paniku, což vedlo minulý týden ve čtvrtek k propadu akcií banky a k její kapitulaci.“

Nad bankou převzaly správu kalifornské úřady, management byl propuštěn, akcionáři přišli o své peníze, střadatelé by ale měli být vyplaceni. Zajímavým precedentem podle Kovandy přitom je, že vyplaceni by měli být i ti vkladatelé, kteří nebyli pojištěni.

Biden uklidňuje veřejnost

Krach Silicon Valley, Signature Bank a finančního domu Silvergate nicméně logicky znejistěl investory. K situaci se dokonce vyjádřil americký prezident Joe Biden, který řekl, že Američané se mohou spolehnout, že bankovní systém je bezpečný.

Čtěte také

„Snažil se uklidnit panikařící americkou společnost. Pravda je ale samozřejmě složitější. Skutečně velké bankovní domy jako třeba JP Morgan nebo Bank of America se zdají být v pořádku, protože jsou od dob velké finanční krize pod větším drobnohledem regulátorů. U těch středních a menších bank, kde za Trumpovy administrativy došlo k ještě většímu uvolnění podmínek v regulaci, panuje určitá nejistota,“ rozlišuje Kovanda.

Nicméně pád banky Silicon Valley je podle něj citelnou ranou pro celý start-upový svět, a to nejenom ve Spojených státech amerických, ale také třeba ve Velké Británii, v Německu, v Indii nebo v Číně, kde měla instituce své divize. „V Británii zhruba 200 mladých technologických firem už žádalo ministra financí, aby se do situace vložil a aby tamní pobočku převzala velká banka HSBC, což je další důkaz toho, že velké banky jsou nyní relativně v pořádku.“

Hrozí domino efekt?

Tím, že start-upům vysychají finanční zdroje, v důsledku čehož jsou nuceny vybírat více a více svých úspor, ale hrozí, že to neskončí jen u pádu tří bank, které se na tuto klientelu zaměřovaly, ale je možné, že dojde k dominovému efektu.

Čtěte také

„Krize se může přelít i do segmentu jinak orientovaných bank a může nastat negativní psychologická vlna, kdy lidé zkrátka přestanou rozlišovat, zda je banka skutečně zranitelná, nebo s tím nemá nic společného. Začnou v panice přesouvat své finance jinam, což by ve výsledku mohlo ohrozit celý bankovní systém. V tuto chvíli jsme tomu ale na hony vzdáleni,“ uklidňuje Kovanda.

Podle něj nejsou evropské banky ohroženy. „Jednak jsou kapitálově silnější než americké banky a jednak nemají obchodní modely toho rázu, že by takto koncentrovaně financovaly mladé technologické firmy. Ani pokles akcií na Pražské burze nesignalizuje, že by bylo cokoli s českými bankami špatně,“ uzavírá Lukáš Kovanda.

Spustit audio

Související