Richard Hindls: Práce nových nobelistů ukazuje, jak by se to nemělo dělat. Co nás předchozí ekonomické krize naučily?

11. říjen 2022

Švédská královská akademie věd včera oznámila nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Prestižní ocenění získali američtí vědci Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí. Do jaké míry jsou poznatky z předchozích krizí aplikovatelné i po letech? A do jaké míry je nutné banky kontrolovat? Ekonom Richard Hindls v audiozáznamu ještě zhodnotí, zda je prognóza vývoje inflace ČNB reálná, a vysvětlí, jak moc zatíží rozpočet zastropování cen energií.

Podle Nobelova výboru trojice amerických ekonomů Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí. A také způsoby regulace finančních trhů.

„Dybvig a Diamond jsou tzv. modeláři,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls. „Existuje tzv. Diamond-Dybvigův model chování bank a střadatelů.“

Jak by se nemělo

„Jakékoli rozkolísání bank může vést k těžkým sociálním nepokojům a k těžkému ohrožení ekonomiky. A právě práce zmiňovaných nobelistů už z poloviny 80. let ukazují, jak by se mělo nebo nemělo v podobných situacích postupovat.“

Čtěte také

„Na druhé straně Ben Bernanke byl v době pádu Lehman Brothers v roce 2008 šéfem Centrální banky USA. A přestože měl limitované možnosti, jak jednat, nepadla v USA jenom banka Lehman Brothers, ale i mnoho dalších finančních institucí. A doplatili jsme na to i my v Evropě.“

Zákony ekonomie

Otázka, zda se tedy dají poznatky z předchozích krizí aplikovat i později, je podle Hindlse nesmírně obtížná. „V ekonomii totiž platí zásada, že nic není dvakrát,“ vysvětluje.

„Myšlení lidí, chování celých generací je velmi proměnlivé. Velmi těžko se reguluje. Říká se, že každý ekonomický pohyb je vlastně jakási objektivní výslednice subjektivních snah každého z nás. A proto tvrdé kopírování toho, co už jsme jednou zkoušeli, úplně neplatí.“

Čtěte také

Přesto je pravda, že určité zákony ekonomie existují. „Jejich ohýbání ovšem existuje také,“ dodává Hindls. „Proto se nedají zkušenosti použít beze zbytku. Určité zkušenosti v ekonomii samozřejmě svoji roli hrají, ale každý ten problém je sám o sobě novým.“

Případ Lehman Brothers

„Vezměte si Lehman Brothers, přelití hypoteční bubliny do Evropy, následnou marnotratnost finančního světa, uvolnění fiskální politiky, která vedla k hazardu kolem let 2011 až 2013. A pak přišel covid, a když jsme se trochu otřepali, válka na Ukrajině.“

Nástroje, které ekonomie má, jsou bohužel v těžkých a naprosto nepredikovatelných dobách velmi těžko použitelné. „Máme problémy s rozpočtem, s výkonem ekonomiky, s cenami, s energiemi. To vše už v ekonomii také bylo.“

„Cenový růst jsme zažili v 90. letech, vysoká inflace tu byla i po Lehman Brothers. Nejde na to ale úplně uplatňovat stejné nástroje. Každá situace je jiná,“ uzavírá Richard Hindls.

Spustit audio

Související