Droga, energie i zdroj slasti. Kolik toho víte o cukru? Nahradí ho umělá sladidla?
Kde se vlastně cukr vzal? Kdo přišel na to, že ho můžeme získat z cukrové řepy? Jak je to s náhražkami a umělými sladidly? A co ovlivňuje hladinu cukru v naší krvi? Expedici do světa cukru povedou doc. MUDr. Michal Dubský z IKEM Praha, nutriční specialistka PharmDr. Margit Slimáková a historik Josef Nešněra z muzea cukrovarnictví v Dobrovici.
Samotné slovo cukr pochází ze sanskrtského slova sharkara, což znamená „sladký materiál ve formě granulí". V arabštině je to sakkar, v turečtině sheker, italsky zucchero. A komu za něj vděčíme? Patrně Melanésanům, protože právě od nich se kolem 6000 př. n. l. se pěstování cukrové třtiny rozšířilo do Indie a Persie.
Z Indie pocházejí i první zmínky o vaření sladké šťávy z cukrové třtiny v 5. století, odkud se v 7. století tato technika přenesla do Číny. A jak se dostal do Evropy?
Evropané dovezli cukrovou třtinu do Ameriky
Do Říma se sladká lahůdka dovážela už v pozdní antice jako luxusní zboží. Po pádu Říma tento obchod zanikl a cukr přivezli až účastníci křížových výprav kolem roku 1100. Pak Benátčané začali třtinu pěstovat v Libanonu.
A je zajímavé, že právě Evropané dovezli cukrovou třtinu do Ameriky. Od 16. století se pěstovala v koloniích, zejména na Kubě a v celé Karibské oblasti. Cukr však zůstával luxusním zbožím a prostí lidé dál sladili medem.
Kdo přišel na to, že lze cukr získat z cukrové řepy? A jak je to s cukrem a umělými sladidly a jeho náhražkami? A co ovlivňuje hladinu cukru v naší krvi?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
