Dřív se přidávalo vápno do soli, dnes zase koňské maso do polotovarů

Dřív se přidávalo vápno do soli, nadrcená chlebová kůrka do pepře, lůj se vmíchával do másla. Čaj lidé takzvaně regenerovali pomocí ovčího hnoje. To jsou jen některé příklady, které už dnes opravdu nenajdete.

Ale falšuje se samozřejmě i dnes

Nejčastěji potraviny, které jsou drahé nebo které se vyrábějí ve velkém objemu. „Ale obecně se dá tvrdit, že prakticky každá komodita může být předmětem falšování,“ říká Aleš Rajchl z Ústavu konzervace potravin VŠCHT Praha.

Také si prodejci, dodavatelé nebo výrobci docela často upravují geografický původ zboží. Francouzské víno tak není francouzské, ale třeba z Moldávie. Často se taky surovina ředí.

Častý nešvar: ředění surovin

„Například bych měl dát 40 % borůvek do džemu nebo to deklaruji, ale dám jim tam pouze 20 %. Prostě nahradím dražší složku nějakou levnější. Tedy borůvky jablky a podobně.“ upřesňuje Aleš Rajchl.

„Je jasné, že pokud si kupujete pomazánku s lososem, tak se vám vyplatí pozorně prostudovat etiketu a vědět, jestli je ho tam 0,1 % nebo 10 %. Takže etikety prostě číst musíte, pokud tedy chcete vědět, co jíte.“

Zaměňují se i odrůdy. Levnější za dražší, jak taky jinak

Dalším problémem bývají záměny druhů či odrůd, třeba u brambor. „Ostatně, vzpomeňte si na aféru, kdy bylo koňské maso přidáváno do různých masných výrobků. Je samozřejmě otázkou, jak často se na takovéto podvody přijde,“ dodává.

Čtěte také

Přepis celé poradny

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víno ředěné vodou či doslazované cukrem, to je jenom jeden z mnoha případů falšování potravin. Téma pro dnešní Spotřebitelskou poradnu v dopoledním vysílání Českého rozhlasu Dvojky. No, a naším hostem je pan doktor Aleš Rajchl z Vysoké školy chemickotechnologické z Ústavu konzervace potravin. Dobrý den a vítejte u nás.

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Dobrý den, zdravím všechny posluchače.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, my bychom měli asi začít tím nebo řekněme otázkou, jestli vůbec falšování potravin je problém současnosti, anebo se s ním potýkali už třeba naši předci?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Tak, každopádně můžeme říct, že falšování, to není problém současnosti. Falšované potraviny se tady vyskytly pravděpodobně už v dobách, kdy se začly vyrábět potraviny za účelem prodeje. Konec konců není problém si přečíst v historických pramenech, že někteří autoři si velice stěžovali, že většina potravin byla nějakým způsobem falšována. Jsou popisovány případy, které jsou pro nás jako zcela zásadní, že se přidávalo vápno do soli, chlebová kůrka se namlela, přidávala se do pepře, přidával se lůj do másla a podobě. Ty záměry tady samozřejmě byly a dneska na tom jsme možná i lépe.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili lidé byli a jsou i nadále vynalézaví.

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Každopádně, konec konců jediným hlavním cílem zde je zisk a vůbec v tom středověku asi také tušili, že když ten pepř naředí 1:1 kůrou, takže vydělá.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pravdou informace, kterou jsem si našla, že v roce 1948 byl takzvaný potravní kodex a v něm bylo mimo jiné třeba zakázáno přidávání mouky do uzenářských výrobků?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Abych se přiznal, tak tady jste mě trochu zaskočila, to přímo nevím. Každopádně ta snaha o regulaci, řekněme falšování tady byla už v dávných dobách dalo by se říct. Konec konců začli se tomu budou poměrně intenzivně věnovat někde v Anglii, kdy se zjišťovalo, že se například se regeneroval čaj pomocí ovčího hnoje a podobných věcí, což se jim úplně nelíbilo, takže pochopitelně ty tlaky byly. Těch kodexů je asi celá řada.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy se samozřejmě této problematice věnujete do hloubky, tak nám, prosím, prozraďte, které komodity se nejčastěji falšují?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Tak, to je moc pěkná otázka, protože si uvědomíme, tak bychom mohli říct, že naprosto všechny komodity. Často se uvádí, že se falšují nejčastěji potraviny, které jsou drahé, tam, kde se dá hodně vydělat nebo ty, které se vyrábějí ve velkém objemu. Ale můžeme říct obecně, že prakticky každá komodita může být předmětem falšování.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a jakým způsobem jsou tedy potraviny vlastně falšovány, pojďme to rozebrat podle asi jednotlivých typů potravin?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Tak to je otázka minimálně na dvouhodinovou přednášku, tak to zkusím nějak zkrátit. Každopádně takové to nejběžnější, s čím se může posluchač setkat, je například záměna geografického původu, kdy například francouzské víno není francouzské, ale pochází z Moldávie a podobně. Dále je to naředění, kdy kupříkladu bych měl dát 40 % borůvek do džemu nebo to deklaruji, ale dám jim tam pouze 20, opět se jedná často o náhradu dražší složky levnější, kdy například ty borůvky nahradím jablky, které jsou podstatně levnější. No, a takto bychom mohli de facto pokračovat dále a dále. Je to samozřejmě, to falšování je cokoliv, kdy nedodržím legislativní požadavky a nebo to, co jsem napsal na obal. Takže v tom případě si dovedete představit,že falšování je velice široký pojem.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím si, že snad mi dáte za pravdu, že v tomto oboru je důležité v podstatě hodně číst etikety a také si dávat pozor na slovíčkaření, protože když je něco jahodové, tak je to něco jiného, než když to má jahodovou příchuť.

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Každopádně ano, to bych velmi doporučoval posluchačům, aby se etiketám věnovali a popřípadě kupovali potom už osvědčení značky, kdy už si ty etikety přečetli. Je jasný, že pokud si kupujete pomazánku s lososem, tak pokud tam musí být samozřejmě uvedeno, kolik tam toho lososa je, asi se vyplatí se podívat, jestli je ho tam 0,1 % a nebo 10 %. Takže logicky etikety musíme číst, nedá se nic dělat.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bývá častá záměna potravin třeba vydávání mořského pstruha za lososa a podobně?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Tak, záměny třeba rybích druhů zde jsou. Ono to zas není až tak obtížné rozpoznat, například jsou běžné třeba záměny odrůd brambor. Každopádně k záměnám dochází. Vzpomeňme si na aféru, kdy koňské maso bylo přidáváno do různých masných výrobků. Ano, k záměnám pochopitelně dochází. Ovšem otázkou je jak často a jestli jsou tyto, řekněme problematické nálezy zachyceny.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si, co vy sám soudíte o nastavování potravin, často kritizované bývá takové to křehčení masa, kdy maso v podstatě zdvojnásobí svoji hmotnost?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
No, tak myslet si o tom můžu, co chci, důležitý je, jestli ten výrobce to správně deklaruje. Pokud tomu tak je, tak jde zase o to si přečíst, jestli se jedná o masný polotovar anebo jestli si kupujete řekněme řečeno bůček. V tomhle tom případě bych se k tomu už pak nevyjadřoval, ale důležité je, aby se to dozvěděl potom ten konzument.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte na takové třeba přibarvování, pakliže si koupím těstoviny s vajíčky, můžou být třeba bez vajíček dobarvené nějakým žlutým barvivem?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
To bych rozdělil na dvě části. Tam, kde nesmí barviva být třeba z nějakého důvodu, třeba legislativního, tak tam bych se skoro až tak neobával, protože Státní zemědělská a potravinářská inspekce a další kontrolní orgány na to docela dobře dohlížejí. Jiná věc je tam, kde to potom je deklarováno a může to tam být, tak zase záleží na spotřebiteli, jestli se rozhodne pro ten dobarvovaný výrobek nebo nedobarvený. Když si představíte takové jahody v kompotu, tak buďto budete mít ty takové šedivé nedobarvené, anebo se obarví a budou takové pěkně křiklavé. To potom záleží na vás, co si vyberete. Důležité je, jestli je všechno správně deklarováno a je to v souladu s legislativou, potom se o falšování nejedná.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme za falšování potravin považovat třeba také, když nedodržíme nějaký deklarovaný technologický postup, například si koupíme rybí maso nebo jiné maso, které je vydáváno za čerstvé a ono je rozmražené?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Určitě v tomto případě se jedná jednoznačně o falšování. Spotřebitel má být o daném technologickém zákroku informován. Jedná se třeba o džus na přímo lisovaný nebo z koncentrátu, právě zmrazené - rozmrazené maso. Řešily se pekařské výrobky, jestli jsou zmrazené nebo z mrazeného polotovaru. Jiná věc je, jestli to poznáme chuťově, jestli to má vliv dejme tomu na senzorické a nutriční vlastnosti, ale já razím tu strategii, že by bylo fajn, že spotřebitel, ať se sám rozhodne, ať už to má vliv nebo nemá.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte také povědomí o tom, jestli často výrobci sahají po řekněme kamuflování obalů, etiket, názvů tak, aby to připomínalo nějakou známou značku, ačkoliv obsah výrobku je zkrátka složením někde jinde?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Určitě, to je taky pěkná otázka. To je zas ta parazitace na známých značkách je docela běžná nebo bývala běžnější ještě, zejména po revoluci, kdy například některé whisky připomínaly ty prestižní značky, a po bližším prozkoumání jste zjistila, že to vůbec není to pravé, popřípadě u kávy jsem se s tím osobně potkal, kdy na první pohled jsem měl pocit dlouhou dobu, že na stole mi leží ta známá značka kávy, ale vzápětí jsem pochopil, že se o to nejedná, byť graficky to vypadalo naprosto shodně.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká náš dnešní host ve Spotřebitelské poradně v Dopoledním vysílání Českého rozhlasu Dvojka pan doktor Aleš Rajchl. Povídáme si o falšování potravin. No, a vy svoje otázky můžete, milí posluchači, směřovat buď na e-mailovou adresu dopoledne@rozhlas.cz a nebo chcete-li se na něco zeptat přímo pana doktora Rajchla, vytočte telefonní číslo sem k nám do studia 221552525 nebo 221552424.

/ Písnička /

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Falšování potravin, rozsáhlé téma, které v Dopoledním vysílání Českého rozhlasu Dvojka probíráme v rámci Spotřebitelské poradny s panem doktorem Alešem Rajchlem z Vysoké školy chemicko-technologické. A zapojit se do našeho povídání můžete právě teď i vy, milí posluchači, na telefonních linkách 221552525 už čekají dva z vás. Tak pojďme se zeptat, jak zní první dotaz?

osoba
--------------------
Haló, já volám, proč mě nezapojujete?

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, právě jste ve vysílání, moc vás zdravíme.

osoba
--------------------
Ano, tady Šilhanová, dobrý den. Prosím vás, já jsem chtěla vědět, proč to máslo není takové jako bývalo před válkou, nikdy nevoní, když ho člověk přepouští. Není cítit třeba v sušenkách. Mně je 90 let a před válkou to máslo i za války bylo mnohem lepší, a teď nemá žádnou chuť.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za dotaz. Myslíte si, pane doktore, že jde o případ falšování potravin a že paní posluchačka zatím tedy vyzkoušela másla, která jsou nějakým způsobem ošizená?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Tak, v tomhle případě bych se nedomníval, že se jedná o nějakým způsobem falšovaná másla. Pochopitelně to máslo může obsahovat menší množství třeba aromatických látek a podobně, ale autenticita másla je poměrně výrazně sledována a neautentická másla se u nás na trhu prakticky nevyskytují. Takže v tomto případě se o falšování nejedná.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže myslíte, že jde třeba zkrátka o specifickou chuť, kterou, která se může proměňovat v čase.

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Určitě ano, ty chuti se určitě liší. Tam, kde vzpomínáme, že jsme něco jedli před mnoha lety a chutnalo to trochu jinak, to je pravda určitě, ale nejedná se o narušení autenticity toho másla.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkuji za odpověď a pojďme zjistit jaký dotaz má další posluchač na lince. Dobré dopoledne, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, Tlapák, Pardubice. Prosím vás, já bych chtěl vznýst takovej dotaz, proč se uvádí u uzeniny jenom ve složení voda, že tam obsahuje a neuvádí se tam přímo procenticky obsah vody. Děkuju.

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Hm, takže to jsme narazili na značení potravin. Teďka vstoupila v platnost nová legislativa, nové nařízení, takže tam je to taky specifikováno. Každopádně ten postup, co musí být uvedeno na obalu, je jasně dán a důležitý je, jestli tam je uvedeno obsah masa, řekněme, kolik ho obsahuje, to je asi pro vás to nejzásadnější. Opravdu musí se uvést složky a u některých není potřeba uvádět kolik jich tam je.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za odpověď. Pojďme se podívat do e-mailové schránky, píše nám posluchačka Alisha. Píše: "Byli jsme v restauraci a objednali jsme si drahou láhev vína Chardonnay. Číšník víno přinesl, otevřel a schoval si špunt, víno mělo chuť nepříliš kvalitního krabicáku. Chardonnay nepřipomínalo ani omylem. Na náš dotaz nám bylo řečeno, že je to víno z mladých hroznů. Jak mohu ověřit, zda obsah odpovídal značce na láhvi? Odlila jsem si vzorek, mohu ho někde nechat prozkoumat a jak mám v takovém případě postupovat?"

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Aha, tak to je docela zajímavá otázka. Každopádně to prozkoumání, jestli se jedná o autentický vzorek vína, není ani levné, ani nějakým způsobem jednoduché. U nás to provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce v Brně, kdy měří stopickými analýzami, jestli to víno opravdu dejme toku pochází z Čech a tak dále. Pochopitelně spíš bych si dovedl představit, že to víno bylo špatně skladováno nebo něco podobného nebo to bylo opravdu nějaké nekvalitní. Každopádně to, že někdo vám prodá Chardonnay, které by nebylo Chardonnay, to by falšování bylo . Ale to, že vám nechutná nebo, že nevoní, nebo že bylo třeba špatně vyrobeno, to je věc jiná. A jediný, co můžete udělat, si to víno bohužel příště neobjednat a nepít ho.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili nějaká dodatečná kontrola možná není, pokud si posluchačka odlila ten vzorek? Může ho někam zaslat, přinést?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Já se obávám, že v tomhle případě bych to víno asi vylil a neřešil bych to, protože samozřejmě potom se dostanete do sporu, jestli to víno máte opravdu autentické, protože jste si ho odlila a nemáte to žádným způsobem ten vzorek zapečetěný a podobně. Takže by vám ten potom ten hostinský by tvrdil, samozřejmě jste si odlila někde doma a že ho napadáte a dostanete se do sporu, který asi nebude mít konce, bych se obával, tedy bohužel.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsem profesionální vinař, takže přidám laický dotaz. Je možné tedy kromě toho, že můžu zkontrolovat, jestli víno pochází z České republiky, můžu zkontrolovat, i zda se jedná opravdu o odrůdu Chardonnay, nebo to možné rozlišit není?

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Rozlišení odrůd možné je, plus je možné zjistit přídavek cukrů, přídavek vody a tak dále. Dělá se to třeba u burčáků, jestli nejsou doslazeny a naředěny. Každopádně ten rozbor je velmi náročný, není to nějaká analýza za stokorunu. A dělá to u nás jedno, dvě pracoviště v republice.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za odpověď a ještě poslední posluchačský dotaz. Dobré dopoledne, zdravíme vás.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Janšt, Praha. Prosím vás, proč nejsou už zase normy na určité uzenářské výrobky? A třeba nedávno byl v testu loveckej salám a většina všech těch loveckejch salámů propadla. A třeba také métský salámy, z Německa métský a métský salám od nás, tak to je nebe a dudy.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, my děkujeme za dotaz, necháme pana doktora Rajchla odpovědět.

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Tak to je pěkná otázka. Každopádně v současnosti je stav takový, že máme vyhlášku 320 z 2001 na masné výrobky, do které můžete nahlédnout na internetu, kdy určité druhy masných výrobků jsou legislativně ošetřeny, takže musí obsahovat nějaký podíl masa. Trošku háček je v tom, že tahle ta vyhláška platí pro české výrobce, nikoliv pro zahraniční. Potom tady máme několik velmi málo výrobků, který jsou specialita podle Evropské unie, ta tradiční specialita, tam zase je ten postup nějakým způsobem deklarován. Ten trend v současnosti je, že stát nebude diktovat normami, jak mají výrobci vyrábět výrobky. Řekne: "Vyrobte je, uveďte zprávy na etiketě, co jste do nich dali," a potom nechť si spotřebitel vybere, který si koupí. Chápu, že je to pro někoho frustrující, protože musí delší dobu hledat, pak se změní vedení a zas vám to nebude chutnat, ale je to spíš takto rozvolněno.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili o tématu falšování potravin s panem doktorem Alešem Rajchlem bychom ještě mohli povídat hodiny a hodiny, ale pro tentokrát už vám poděkuji a budu se těšit na vaši návštěvu v některé z dalších Spotřebitelských poraden. Mějte se hezky.

Ing. Aleš RAJCHL, Ph. D. Vysoka škola chemicko-technologická v Praze, Ústav konzervace potravin
--------------------
Já děkuji za pozvání a přeju pěkný den.

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.