Drašťák
Drašťák snad souvisí se staročeským slovesem drastit se, tj. „vzpírat se“, popř. s východočeským nářečním „ježit“, „zlobit se“. V nářečí u Kdyně sloveso drástat znamená „žvástat“ a sloveso draštět má význam „stávat se drsným“. Jde tedy asi nejčastěji o příjmení podle duševních vlastností. Dnes u nás žijí pouze 4 osoby s příjmením Drašťák.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 44; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 83; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 78
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
