Domů se bál vrátit 25 let. Příběhy slavných: Hugo Haas

V roce 1939 prchal do exilu přímo z divadelních prken. Kvůli židovskému původu. Účinkují Jan Vlasák a David Prachař.

Hugo Haas (1901–1968) poprvé přijel do Prahy, když mu bylo 28 let. S jedinou myšlenkou: Budu velkým hercem. V Brně to totiž nevyšlo. Bez varování tam dostal z divadla výpověď. V Ostravě zase nebyl nešťastný, ale ani šťastný. A v obou moravských městech hrál „vždy toho druhého“.

V Čapkově Ze života hmyzu druhého slimáčka, v Molnárově Liliomu druhého nebeského policajta, v Jánošíkovi druhého horního chlapce. „Na druhého mám čas, až budu starej nebo blbej. Teď chci hrát toho prvního,“ říkal. Povedlo se mu to nakonec hlavně díky filmu.

Filmová i divadelní hvězda

První roli měl ještě v němém snímku Jedenácté přikázání (1925). Tu si zopakoval za 10 let ve zvukovém remaku Martina Friče. Až do roku 1938 hrál ve 30 filmech. Ve filmu dokonce ztvárnil i postavy, které předtím hrál na divadle. Třeba doktora Galéna v Bílé nemoci.

Tu roli mu jeho přítel Karel Čapek napsal na tělo. To už Haas hrál v Národním divadle, kam se dostal z Divadla na Vinohradech a tam zase ze svého úplně prvního angažmá v Divadle komedie. Úplně poslední rolí ve zlaté kapličce pak Haas měl v Čapkově R.U.R.

Přiznal se a padnul

Pět měsíců po podpisu Mnichovské dohody se Haasovi narodil syn. O pár týdnů později za ním mezi druhou a třetí scénou R.U.R. přišel divadelní sluha a předal mu dopis od ředitele: „Jelikož jste ve svých dokumentech přiznal židovský původ, jste s okamžitou platností propuštěn. Příští představení za vás už bude hrát někdo jiný.“

Muži v černých kabátech mu nedali spát. Zablokovali mu bankovní konto. V trafikách si mohl přečíst: „Českým filmem židovina valila se jako láva. Na vrcholek dali Žida Haase…“ Kamarádi mu radili utéct. On se bránil, ale nakonec mu nic jiného nezbylo.

Plakát k filmu Poslední muž (1934)

Dramatický útěk

Haasova mladá manželka Marie, které neřekl jinak než Bibi, se pak prý při podávání žádosti k odjezdu tak klepala, že převrhla kalamář na fotku v Haasově pasu. Herce tak německý úředník nepoznal a oni směli odjet k tetičce do Paříže. Syna ale museli nechat v Praze. Viděli ho až po válce, to mu bylo šest.

Do Francie za nimi přijeli Haasovy rodiče a bratr. Viděli se tehdy naposled. Haasova rodina zemřela v koncentrácích. Oni mezitím přes Španělsko a Portugalsko směřovali do USA. I když Haas neuměl anglicky. Učil se, vystupoval s českými ochotníky a psal hru Zachraňte lidstvo. Nakonec se uchytil v Hollywoodu v rolích cizinců a přistěhovalců.

13 filmů v Hollywoodu

Když se rozvedl s Bibi, pochopil, že snášet útrapy ve dvou jde líp než být sám. Tak si pořídil alespoň pejska a přišel čas i na návrat do Evropy. Nakonec se vracel i s Bibi. Nejdřív do Říma a Vídně. V návratu domů mu ale bránil strach.

Ze vzpomínek, z konfrontace se skutečností a nejen to. Rodné Brno se pro Haase stalo hřbitovem. Místem, kde byla maminka, tatínek a bratr Pavel. Pak se ale stal zázrak: dostal pozvání do Národního divadla. Málem se rozbrečel. Zas mohl hrát.

The Private Affairs of Bel Ami (1947): Suasn Douglas, Hugo Haas, Angela Lansbury