Dokud se neopila, nevylezla na jeviště. Příběhy slavných: Eva Olmerová

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ota Hájek: Eva Olmerová, zpěvačka (1973–75)

V titulní roli věčně opilé zakázané zpěvačky Zuzana Stivínová. V roli taxikáře Oldřich Vlach.

Otec Evy Olmerové patřil k honoraci první republiky, vyráběl koženou galanterii. Byl samá módní přehlídka a taky samá ženská. Manželství se rozpadlo, když bylo Evě 14. Soud ji přidělil k otci. Brzo měla novou matku. Jen o osm let starší. V době dospívání si prý připadala jako zlatý slavík v kleci toužící po svobodě.


Účinkují: Oldřich Vlach a Zuzana Stivínová
Napsal: Jan Herget
Režie: Bela Schenková
Natočeno v roce 2016. Premiéra

Jako správná dívka z dobré rodiny chodila na hodiny klavíru. Milovala jazz a k lásce ke swingu ji pomohla teta, která se za války vdala za anglického pilota RAF. Když se vrátila, objevovala s ní i swing. Na soutěži Tribuna mladých pěveckých talentů si ji všiml Arnošt Kavka a začala s ním zpívat.

StB, pajzly a cigára

V 50. letech se jejich rodina vládnoucí KSČ hodně nelíbila. Tři dny ji vyslýchala StB. Zažila muka ponížení a strachu. Jen proto, aby jim na svou rodinu donášela. Později se od otce odstěhovala. Vymetala zaplivané pajzly, naučila se ubalit cigáro a vracet facky.

Protože se takhle ubránila i tajnému policistovi, který po ní chtěl erotické služby, dostala 14 měsíců za výtržnictví a urážku veřejného činitele. Jivy od típnutých cigaret bachařů jí zůstaly navždy. Po propuštění se vrátila ke zpěvu v barech, kde ji objevili pro Semafor.

Osudový Semafor

Začala točit první singly, ale v nejlepším přišel zákaz: kvůli pochybné minulosti nesměla na pražská jeviště. Z „dlažby“ ji dostalo vítězství v TV soutěži s písní Jsi jako dlouhý most. V roce 1967 zase směla zpátky do Semaforu.

Kavárenský život si vybíral svou daň: na alkoholu byla závislá. Aby vůbec vylezla na jeviště, musela mít svou hladinku. Natočila první desku plnou swingu, jazzu, ghospelů, country i šansonů. Pak přišla 70. léta, která pro ni znamenala přehlídku katastrof.

Zasloužilá invalidní důchodkyně

Vyhořel jí byt v Bubenči, krátce na to měla autonehodu. Protože byla „namazaná“, dostala podmínku. Recitál jí zrušili, byla tak namol, že nedozpívala ani půlku. Pak dostala 10 měsíců za další nehodu... Prý za to mohli muži: jeden utekl do Austrálie, druhý byl ženatý, třetí dělal popeláře a mlátil ji... Chtěla dítě, rodinu.

Štěstí se na Olmerovou usmálo, až když potkala Michaela Kocába. Zaranžoval její starší věci, přidal nové. Bylo jí 50 a na dvěře bytu si z hecu připsala: Zasloužilá invalidní důchodkyně. V nemocnici byla víc než doma, fungovala jí jen jedna ledvina, odcházela játra. „Když nemůžu zpívat, když si nemůžu dát decku, ani čouda, co z toho života mám?“ ptala se.