Divadlo mě dělá šťastnou dodnes. Děsím se chvíle, kdy nebude, přiznává herečka Eliška Balzerová

25. prosinec 2023

Blízká setkání

Jako malá často doprovázela maminku na divadelní zkoušky. „Tam jsem ji viděla hrát na jevišti a byla rozkošná. Krásně zpívala,“ vzpomíná herečka v Blízkých setkáních. Jak stráví Vánoce? Co ráda a dobře vaří? Jakou byla Laďka Kozderková kamarádkou? V čem byly složité zkoušky na komedii Ledňáček? Jaké květiny měla na svatbě a kde potkala svého manžela? A co je podle ní manželství?

Její maminka byla za 2. světové války totálně nasazená ve Vsetíně. Aby se spolu s ostatními děvčaty cítila šťastnější, hrála divadlo. Stejně to cítí i Eliška Balzerová. „Dělá mě šťastnou dodnes. Děsím se chvíle, kdy divadlo nebude. Skoro se toužím zeptat kolegů, kteří řekli „dost“, jaký je to pocit. Zatím si to neumím představit.“

Z Divadla na Vinohradech odešla Eliška Balzerová do Divadla Na Fidlovačce a odtamtud do Studia Dva. „Vklouzla jsem tam jedním představením, pak druhým a teď jsem nastudovala třetí, které mělo premiéru minulý týden. A bylo to jako nový začátek.“

Hra Ledňáček je prý o hledání dávné lásky. „Konverzační komedie je moc těžký žánr. To se musí umět dokonale. Hodně jsem se s tím potýkala, ale cenné je to, že jsem svou profesi uchopila z jiné strany,“ uzavírá Eliška Balzerová v Blízkých setkáních.

autoři: Tereza Kostková , eh