Dítě, které nikdo nechtěl

7. červen 2017
Mrtvý Jindřich Joch vytažený z řeky

Příběh tříletého chlapce vypovídá spíš o vině těch, kteří tragédii mohli zabránit a neudělali to.

Tříletý Jindřich Joch zmizel na jaře 1914. Četníkům to oznámila spolupracovnice jeho nevlastní matky. Prošetřením případu byl pověřen brněnský vyšetřující soudce Jindřich Vácha, kterému pomáhal strážník Jan Svoboda. Do pátrání se nakonec zapojily desítky četníků a detektivů v Brně a okolí.

Chlapec nesl příjmení Františka Jocha, který ale nebyl jeho biologickým otcem. Joch na sebe dítě nechal napsat, když jeho matka umírala a o jeho otci nikdo nevěděl. František Joch moc nepracoval, několikrát seděl za drobné krádeže. K dítěti se ale prý choval dobře. Na rozdíl od své manželky.

Dohnala ho k činu?

Nová matka chlapce ale prý nikdy neměla ráda, pro pohlavek nešla daleko a chtěla ho dát do ústavu. Dítě měl nakonec Joch 24. března 1914 odvést k tetě do Velké Bíteše. Ale tam nikdy nedorazili. Tělíčko chlapce našli v řece Jihlávce skoro 40 km na jih od Brna.

Den předtím byl František Joch zatčen. Do té doby se zdržoval na neznámých místech. Jako podezřelá se ve vazbě ocitla i jeho žena. Netrvalo dlouho a František Joch se přiznal, že dítě cestou utopil. Jeho žena prý o tom činu nevěděla.

Výpověď obžalovaného Františka Jocha

Kde je otec?

Joch tvrdil, že chlapce hodil do vody u Medlova. Říční proud tak tělo unášel 17 km. Bylo celé pomlácené. Pitva ve střevech nenašla žádné zbytky jídla. Bylo patrné, že dítě před smrtí delší dobu nic nejedlo. Policie se ale rozhodla prošetřit i další okolnosti.

Poručníkem dítěte byl původně ustanoven jistý Karlík, švagr zemřelé matky. Chlapec se totiž narodil v době, kdy jeho matka Eleonora už nějakou dobu nežila s jeho skutečným otcem Tomášem Kalinou. Později se dala dohromady s Františkem Jochem. Ten byla ale zrovna ve vězení, když umírala.

Plánek nálezu těla

Selhaly i úřady

Proto byl nakonec opatrovníkem dítěte ustanoven Karlík. Třikrát se dokonce sešel i s biologickým otcem, který ještě za Eleonořina života jevil o chlapce zájem. Když se Joch vrátil z vězení, nechal dítě napsat na sebe. Dokonce se i staral, dokud se ale neobjevila Hermína. Dítě začalo být na obtíž.

Karlík pak dostal i několik upozornění, že se dítěti nevede dobře. Oznámil to poručenskému soudu, ale tam mu věc rozmluvili. Prý to nebude nic vážného: ženské si jen vyřizují účty. Karlík ale přiznal, že zhruba šest týdnů před tragédií přišli Jochovi k němu, aby si dítě vzal.

Pomsta za starost

Ale ani on jako otec sedmi dětí další nechtěl. Rodině dal jen nějaké šaty a peníze… Soud s Františkem Jochem se konal 23. června 1914, přesně čtvrt roku po vraždě. Bylo předvoláno 12 svědků a dva soudní znalci. Joch odmítl vypovídat. Četly se tak jeho výpovědi z přípravného řízení.

V celém příběhu se jaksi zapomnělo na drobnou a nenápadnou paní, která zmizení dítěte nahlásila. Bezdětná vdova Julie Hnátková byla jediná, kdo se o dítě chtěl starat. Často ho hlídala. Hermína Jochová jí ale chlapce nechtěla dát, protože to byla právě ona, kdo si stěžoval u pana Karlíka.

(Osudem) prominutý trest?

Hermína Jochová odešla od soudu bez trestu. Zda věděla, že se její muž chystá dítě zabít, se neprokázalo. 32letý František Joch byl ale 11 hlasy z 12 uznán vinným z vraždy dítěte a odsouzen k trestu smrti provazem. Po odvolání k c. k. Nejvyššímu dvoru soudnímu byl trest snížen na 20 let žaláře.

K tomu došlo 18. září 1914. To už začala 1. světová válka a odsouzený vrah si svým pobytem ve věznici mohl paradoxně zachránit život. Na rozdíl od statisíců těch, kteří museli narukovat a padli za císaře pána a jeho rodinu na některé z válečných front.

Účinkují: Ota Jirák, Jan Meduna, Andrea Elsnerová, Jan Vokrouhlecký, Klára Sedláčková-Oltová, Radek Valenta, Jana Stryková

Scénář: Bronislava Janečková a Emil Hruška

Režie: Jaroslav Kodeš

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Rostislav Taud, Michal Simandl

Související

  • Kde jsou děti?

    Poválečný obchod s dětmi možná inspiroval Karla Čapka k povídce Případ s dítětem.

  • Lidský balík

    Tragédie, která u nás nemá obdobu. Na počátku byla mnohatisícová zpronevěra exšéfa berního úřadu v Teplé Josefa Menzla. A jeho útěk před zodpovědností.