Lidský balík. Tragédie, která u nás nemá obdobu
Na počátku rodinné tragédie, v které figurovaly i tři malé děti, byla mnohatisícová zpronevěra exšéfa berního úřadu v Teplé Josefa Menzla. A jeho útěk před zodpovědností.
Scénář: Bronislava Janečková a Emil Hruška
Režie: Jaroslav Kodeš
Zvuk: Petr Šplíchal
Premiéra: 28. 6. 2017
Do té doby platil Josef Menzl za spolehlivého a výkonného státního úředníka. Jeho manželka byla z dobré rodiny a přinesla mu slušné věno. Všechno se u nich asi točilo hlavně kolem peněz. Menzlová a její sestra Anneliese Krausová, která jí pomáhala s výchovou tří dětí, prý byly dost náročné.
Po celé Teplé se říkalo, že žijí na vysoké noze. Prvotřídní oblečení, časté výlety do Mariánských Lázní a Karlových Varů, návštěvy jen lepších restaurací a tak podobně… To vše musel Josef Menzl financovat. A tak se pouštěl do riskantních finančních transakcí.
Podivné obchody a zpronevěra
Zkoušel i podnikat, ale nakonec jako šéf berního úřadu v Teplé sáhl na státní peníze. Bral je postupně, po částkách a kryl se falšováním účetních záznamů. Desetitisícová zpronevěra vyšla najevo po jeho přeložení do Jesenice u Prahy, když jeho nástupce v Teplé provedl hloubkovou revizi.
Během vyšetřování v létě 1933 Menzl zmizel. (Kromě zpronevěry dlužil porůznu ještě 200 000 korun.) Nic o něm nevěděla ani rodina, která se postupně dostávala do zoufalé finanční situace. Nikdo ze sousedů jim vzhledem k jejich dřívějšímu chování nechtěl pomoct.
Těla spoutaná prádelní šňůrou
Situace rodiny bez prostředků vyvrcholila tragédií. Ve čtvrtek 27. července 1933 se obě ženy s dětmi vydaly k Podhornímu rybníku. Tamní poštmistr pak v rybníku našel těla přivázaná k sobě prádelní šňůrou: dvě ženy a tři malé chlapce. Krausová nakonec přežila.
Byla zatčena pro vraždu a dopravena do vazební věznice při Okresním soudu v Mariánských Lázních. Kvůli těžké duševní újmě ale Krajský soud v Chebu její trestní stíhání 27. září 1933 zastavil. Josefa Menzla četníci zatkli v jižních Čechách dva týdny po tragédii.
Neznámý trest
Ohledně jeho dalšího osudu ale archivy mlčí. Pohřeb Markéty Menzlové a jejích tří dětí se konal 30. července 1933 v obci Ovesné Kladruby, do jejíhož katastru spadal Podhorní rybník. Za účasti stovek lidí z Teplé a okolí.
Související
-
Dítě, které nikdo nechtěl
Příběh tříletého chlapce vypovídá hlavně o vině těch, kteří tragédii mohli zabránit, a neudělali to.
-
Romeo, nebo vrah? Případ nešťastné lásky ukončila smrt jednoho z milenců
Případ jako ze Shakespeara: Láska, které nikdo nepřál, skončila smrtí. Byla to ale vražda, nebo pokus o dvojitou sebevraždu? Úkol pro četníky z Jehnic.
-
Kde jsou děti? Poválečný obchod s dětmi zasáhl i Karla Čapka
Pamatujete na Čapkův Případ s dítětem? Měl reálný základ. Čapek otiskoval své povídky v Lidových novinách od roku 1929. A právě v únoru se v nich psalo o zmizelých dětech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.