Dějiny kuchyně: Raw a fresh. Tak vypadalo vegetariánské menu v Praze roku 1937. Voňkovy jídelny

Vegetariány v české historii byli třeba sv. Anežka Česká, prezident Masaryk, skladatel Gustav Mahler, malíř František Kupka, spisovatel Franz Kafka, herec Karel Höger nebo zpěvák Jiří Schelinger. Skutečným průkopníkem byl ale Emanuel Voňka a jeho síť „zdravotních jídelen“.

Vyučený číšník Emanuel Voňka (1871–1963) strávil 10 let v Anglii, Francii a Itálii a pak doma začal budovat vlastní podniky. V 52 letech se rozhodl pro nevídaný experiment: založit u nás vegetariánský restaurant, jako to viděl v cizině.

Voňkovy zdravotní jídelny

Podle jeho slov mělo jít o „podnik, ve kterém bude čistý vzduch, čistá strava, slušní návštěvníci, žádné spropitné a žádné vykořisťování“. Nakonec bylo Voňkových jídelen po Praze šest (jedna třeba v Revoluční ulici, č. p. 7). Na volné místo se stávaly fronty.

Na jídelním lístku jste tam v roce 1937 mohli najít saláty, polévky, moučná jídla (např. krupicová kaše), kompoty, ale i moderní raw (syrovou) stravu. „Třeba banán se smetanou, ovocný salát. Nebo čerstvou šťávu z ovoce. Dnes bychom řekli fresh,“ říká Roman Vaněk.

Jídelní lístek jedné z Voňkových zdravotních jídelen|foto: Roman Vaněk

Prosíme, zpropitné nám nedávejte

„Měl nabídku pro diabetiky i kolonku pro nefritiky, tedy pro ty, co mají nemocné ledviny.“ Asi i díky tomu se Voňka sám dožil 92 let, přestože býval silným kuřákem. I když v jeho jídelních lístcích stálo „PROSÍME: ZPROPITNÉ NÁM NEDÁVEJTE!“, komunistům se nelíbil.

Po roce 1948 byly Voňkovy jídelny zrušeny, stejně jako Český vegetářský spolek, který Voňka v roce 1929 spoluzakládal. Po sametové revoluci na Emanuela Voňku navázala v Praze nová síť vegetariánských restaurací. Jejím prvním zaměstnancem se stal Voňkův vnuk Vilém.