Dějiny kuchyně: Raw a fresh. Tak vypadalo vegetariánské menu v Praze roku 1937. Voňkovy jídelny
Symbol moderní doby? Na banán se smetanou a čerstvou šťávu z ovoce se ve Voňkových zdravotních jídelnách stály fronty. Na umlčený úspěch se navazuje až dnes.
Vegetariány v české historii byli třeba sv. Anežka Česká, prezident Masaryk, skladatel Gustav Mahler, malíř František Kupka, spisovatel Franz Kafka, herec Karel Höger nebo zpěvák Jiří Schelinger. Skutečným průkopníkem byl ale Emanuel Voňka a jeho síť „zdravotních jídelen“.
Vyučený číšník Emanuel Voňka (1871–1963) strávil 10 let v Anglii, Francii a Itálii a pak doma začal budovat vlastní podniky. V 52 letech se rozhodl pro nevídaný experiment: založit u nás vegetariánský restaurant, jako to viděl v cizině.
Voňkovy zdravotní jídelny
Podle jeho slov mělo jít o „podnik, ve kterém bude čistý vzduch, čistá strava, slušní návštěvníci, žádné spropitné a žádné vykořisťování“. Nakonec bylo Voňkových jídelen po Praze šest (jedna třeba v Revoluční ulici, č. p. 7). Na volné místo se stávaly fronty.
Na jídelním lístku jste tam v roce 1937 mohli najít saláty, polévky, moučná jídla (např. krupicová kaše), kompoty, ale i moderní raw (syrovou) stravu. „Třeba banán se smetanou, ovocný salát. Nebo čerstvou šťávu z ovoce. Dnes bychom řekli fresh,“ říká Roman Vaněk.
Prosíme, zpropitné nám nedávejte
„Měl nabídku pro diabetiky i kolonku pro nefritiky, tedy pro ty, co mají nemocné ledviny.“ Asi i díky tomu se Voňka sám dožil 92 let, přestože býval silným kuřákem. I když v jeho jídelních lístcích stálo „PROSÍME: ZPROPITNÉ NÁM NEDÁVEJTE!“, komunistům se nelíbil.
Po roce 1948 byly Voňkovy jídelny zrušeny, stejně jako Český vegetářský spolek, který Voňka v roce 1929 spoluzakládal. Po sametové revoluci na Emanuela Voňku navázala v Praze nová síť vegetariánských restaurací. Jejím prvním zaměstnancem se stal Voňkův vnuk Vilém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.