David Storch: Máchův kraj je divočina. Musíme si jí vážit

15. říjen 2014

Výzkum ukázal, že na Kokořínsku je kus pravé nížinné tajgy! Česká republika je teď o kousek chráněné krajinné oblasti větší.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se rozrostla o Máchův kraj. Oficiální vznik oblasti přinesla vládní novela zákona o ochraně přírody a krajiny.

Profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, hodnotí situaci jako přirozený vývoj. „Máchův kraj je docela velká divočina,“ říká.

Na první pohled je zmíněná oblast docela chudá. Jedná se ale o velký kus divokého kraje, kde jsou například rozlehlé lesy nebo i mokřady. „Zde mohou žít jak šelmy, tak mnoho jiných druhů zvířat,“ říká biolog.

Čtěte také

Chudší mladší bratříček?

Nové území není s Kokořínskem přímo spojené, ale je kousek oddělené. Kokořínsko je o něco malebnější. Hlavně díky hlubším údolím a kaňonovité pískovcové krajině. „I tak je rozšíření dobrým krokem. Hlavně to nikomu nevadí,“ dodává.

Právě ve zmíněné divokosti spočívá výjimečnost celého kraje. Výzkumu botanika Jiřího Sádla ukázal, že tamní lesy se nejvíce podobají pravé tajze. „Můžeme říct, že máme kousek pravé nížinné tajgy. To je docela unikátní,“ říká ekolog.

Klikněte na video a proleťte se krajem Kokořínska!

Souznění lidí i odborníků

O vyhlášení chráněné krajinné oblasti rozhoduje několik faktorů: různá krajinná kritéria, výskyt různých ohrožených nebo přísně chráněných druhů apod.

Při vyhlašování CHKO má vliv i hlas místního obyvatelstva. CHKO jsou jakousi sítí ostrůvků relativně harmonické krajiny a nedotčené přírody. Proto je potřeba vyvážit zájmy místních lidí i s lidmi ostatními.

NP vs. CHKO

To je rozdíl oproti národním parkům. „Národní park představuje hodnotu pro celý národ. Rozhodnutí lidí nelze nebrat v potaz, ale bere se spíše širší zájem,“ říká Storch.

Podle Storcha se daří zájmy vyvažovat. Jsou ale oblasti, kde je více problémů. Bezproblémové jsou například pohraniční oblasti jako třeba národní park Podyjí. Naopak opačným extrémem je pochopitelně Šumava. „Tento problém jen tak neskončí,“ obává se biolog.

Šumavské problémy

Právě Šumava je typickým příkladem místa, kde se střetává mnoho různých a protichůdných názorů a zájmů. „Je tu konflikt těžařských lobbistů, podnikatelů, místních lidmí a ochranářů,“ připomíná Storch.

„Máme tu ale také vědecký problém. Nechat si přírodu dělat, co chce. Nebo zasahovat proti kůrovci,“ vysvětluje.

Jak proběhl návrat vlků do chráněné krajiné oblasti? Čeká nás lidnatá budoucnost? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: zis , David Storch , jra
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.