Daniel Orálek říká "Týdně zvládnu naběhat 200 km"

Nezdolná vůle, perfektní fyzická kondice a především chuť neustále pokračovat - tou je obdarován běžec Moravské Slavie Brno Daniel Orálek dnešní (středeční 25.8.2010) host ČRo 2 - Praha. Jako jediný Čech se účastnil nejobtížnějšího závodu Badwater Ultramarathon, který je dlouhý 217 km a táhne se napříč kaňonem Death Valley. Pravidelně se koná v horké poušti na území USA, kde teploty běžně dosahují 50 °C. Zdolat závod mu trvalo neuvěřitelných 31 hodin.

"Krizové okamžiky přicházejí, když se mi to nejméně hodí," řekl Daniel Orálek. Zdravotní komplikace, naprosté vyčerpání a v neposlední řadě znecitlivělé nohy a rozlámaná záda - podobné zdravotní problémy má snad při každém závodě. Nabízí se tedy otázka, co je tou motivací pro ultramaratonce? "Stejnou otázku můžete položit např. horolezci. Proč šplhá po nebezpečných horách? Jde o vášeň a naprostou euforii." Při závodě je třeba si hlídat zdravotní stav, protože i zanedbaný puchýř může znamenat infekci a konec závodu.

D. Orálek se stal dvakrát vítězem ankety Vytrvalec roku. I když jej neznáme z reprezentačního atletického týmu, pravidelně se umisťuje na předních příčkách ve světových závodech. První ultramaraton pro něj ovšem nedopadl příliš dobře, vzdal po čtyřech hodinách a domů odcházel zcela na dně."Musel jsem víc běhat" vzpomíná. K běžnému pracovnímu tempu dovede týdně uběhnout kolem 200 km. Pracuje jako programátor, proto pro něj není problém upravit si pracovní dobu tak, že může odpoledne běhat a večer pracovat.

Pustá úbočí hor v kalifornském Death Valley

Badwater Ultramarathon se běží v americkém Údolí smrti. Měří 135 mil a startuje v nejnižším místě USA tj. 85m pod hladinou moře, konec nalezneme na portále Mount Whitney, což je nejvyšší vrchol kontinentálních Spojených států ležící ve výšce 4421 m n. m. Převýšení během závodu je obrovské. Organizační nutností je mít s sebou doprovod, protože pořadatel nezajišťuje žádné občerstvení. Ten tvořily u D. Orálka dvě ženy: místní ultramaratonkyně a jeho přítelkyně. Jely v automobilu, který mohl zastavit nejdříve po ujeté míli. Obstarávaly studené ručníky, tekutiny i velkou zásobu ledu. Startovalo 80 závodníků z celého světa a z toho tvořily část běžkyně. Při dlouhých maratónech se potvrzuje pravidlo, že se ženy na trati vyrovnávají mužům. "Jejich výkony jsou opravdu obdivuhodné, předběhly mě dvě, ale mužská ješitnost musí jít v tomto případě stranou." D. Orálek obasadil vynikající 10. místo!

Po ukončení závodu trvala rekonvalescence pouhé tři dny. "Nešel jsem na úplný doraz. Proto jsem nemusel vyhledat lékaře." Možná jen díky kvalitní přípravě a dobrému vybavení. "Trénoval jsem v sauně a možná jsem si i zvykl." To byl zřejmě důvod proč velká ztráta tekutin, ke které v poušti dochází, pro něj neznamenala fatální problém. I když se zkušenosti nedají předat, pouze získat, klíčem k úspěchu je pouze samotné běhání a poctivý trénink. To náš host vzkázal nejen všem běžcům v rozhovoru se Zuzanou Burešovou.



Nestihli jste pondělní Setkání Hosta do domu? Nabízíme text Věry Luptákové: Český bulvár je pro mě černá magie, říká Simona Babčáková

Simona Babčáková