Cyril Höschl: Vědci dokázali, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové
Emoční centra, a tedy ani strach, se totiž v jejich postojích nezapojují. Jde o čistě rozumovou úvahu. Tzv. odmítači jsou taky víc svědomití a pečlivější než tzv. vítači.
Český vědecký tým pod vedením Jiřího Horáčka a Ladislava Kesnera z Národního ústavu duševního zdraví zkoumal dva extrémní postoje lidí k uprchlíkům – zjednodušeně „vítače“ a „odmítače“.
„Dívali se, co se děje v mozku a která centra se zapojují, když takový člověk vidí muslimského uprchlíka v nouzi na přeplněném člunu ve Středozemním moři, v uprchlických táborech nebo při srdceryvných scénách dětí v uprchlických táborech,“ vysvětluje psychiatr Cyril Höschl.
Odmítači vs. vítači
„Design experimentu je poměrně složitý, ale výsledek je jednoduchý a poměrně překvapivý. Zaprvé nejde o xenofobii. Ti lidé, kteří uprchlíky odmítají, z nich nemají strach. Emoční centra nejsou aktivována. Jsou aktivovány čistě rozumové oblasti. To je čistá úvaha. Na pozadí není strach, ale názor. A názor není emoce. Názor si může udělat i počítač. Zkrátka za tím není emoce vyjadřovaná slovním základem fobia, strach.“
Zmíněná studie se zabývala ale ještě dalšími otázkami. „Ukazuje, že odmítači jsou lidé orientovaní spíše pravicově. A povahově jsou to lidé se zvýšenou svědomitostí. Jsou i pečlivější a víc hnidopišští než ti vítači. Vítači jsou víc velkorysí, volnější v zásadách. Já bych to nerad rozvíjel dál, abychom se nedostali do různých paradoxů. Výsledky budou brzy publikovány,“ popisuje Höschl.
Biologie, psychologie a postojový dotazník
Výsledky poprvé zazněly na nedávném mezinárodním setkání v Cambridge na téma mentálního zdraví a vyvolaly veliký ohlas. Studie má být unikátní svou komplexností „Názory se měřily tradičním postojovým dotazníkem, který umí do určité míry odhadovat i to, když některé postoje jen předstíráte,“ vysvětluje psychiatr.
„Osobnostní rysy jako svědomitost se měří zavedenými a validizovanými osobnostními dotazníky, včetně dotazníků na neuroticismus. A to nejzajímavější, jestli se vám aktivují emoční centra, dělali v magnetické nukleární rezonanci. To je zobrazovací metoda, kterou je možné mapovat regionální aktivitu určitých oblastí v mozku.“
Další témata rozhovoru: etika volení; etika nehody samořiditelného auta; proč je přirozenější jezdit vlevo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
