Cyril Höschl: Jak spolu souvisí šílenství a genialita?

„Jestli spolu souvisejí mimořádné tvůrčí umělecké schopnosti a duševní poruchy? Ano. Ale duševní porucha uměleckou, vědeckou a další tvorbu rozhodně neusnadňuje. Je to spíš břemeno,“ říká Cyril Höschl. Připomíná v této souvislosti psychické trýzně Chopina, Schumanna, Smetany nebo Mahlera.

„Nezapsali se do dějin kvůli své poruše. Ale navzdory. Pro ně to byl handicap, se kterým dokázali bojovat.“ Souvislost mezi duševní poruchou a tvůrčí genialitou už v 80. letech prokázal výzkum na Islandu. Ostrov je podle Höschla izolovaná epidemiologická laboratoř, kde už podle jmen určíte, kdo je s kým příbuzný.

Islandská studie

„Ptali se zdravých Islanďanů, kdo z příbuzných se nějak proslavil. A pak zjišťovali souvislost s výskytem duševní nemoci v rodině. Víc úspěšných lidí měly opravdu rodiny, kde se nějaká nemoc duše objevila.“ Studie tak prý naznačuje, že duševní poruchy jsou daní, kterou platíme za kreativitu.

„Když se to povede, tak jste schopni myslet neotřele, sršet gejzírem myšlenek a máte tvůrčí talent. Když se to ale nepovede, může se projevit v příliš neotřelém myšlení schizofrenního pacienta.“ Psychiatr je taky přesvědčený, že bychom měli začít jeho obor „odstigmatizovávat“.

Psychiatrie je „nechlubitelné“ dítě

„V široké veřejnosti přetrvává středověký punc něčeho záhadného, čeho bychom se měli štítit. Sice se dnes asi mění obraz psychiatrie, stigma ale zůstává.“ Psychiatrii a nemocné prý společnost bere jako „nechlubitelné dítě. Naše úspěchy se neukazují tak jako úspěchy jiných medicínských oborů.“

To se nedávno snažili změnit studenti. V rámci kampaně Dávám židli do kruhu upozorňovali na problematiku duševních poruch u nás. Kampaň na sociálních sítích vyvrcholila studentským muzikálem, výtěžek ze vstupného šel mimo jiné na Národní ústav duševního zdraví.