Cyril Bouda. Ilustracemi oživil stovky knih
Když se v roce 1901 narodil do výtvarnické rodiny, nestála u jeho kolébky jako kmotřička žádná obyčejná dobrotivá sudička, ale jeden z nejvýznamějších českých malířů a ilustrátorů Mikoláš Aleš. Při křtu pak chlapci popřál umělecký talent a dar pevné vůle. Za tři roky studií u Maxe Švabinského Bouda navrhl vazby, obálky a ilustrace ke 30 knihám. Právě knižní ilustrace jsou tím nejvýraznějším tématem jeho tvůrčího života, který se uzavřel 29. srpna 1984.
Inspirací pro první dětské pokusy mu byly publikace z knihovny jeho rodičů, kde neomylně sahal po tom nejlepším – například po slavné renesanční bibli zvané Melantriška z vydavatelství Melantrich nebo po Donu Quiotovi s ilustracemi Gustava Doré. Jeho cesta na vrchol mezi nejlepší české výtvarníky své doby byla nečekaně přímá a Cyril Bouda po ní celý život kráčel s velkou pokorou, zápalem a s enormní pílí.
Cyril Bouda studoval u Maxe Švabinského
Když končil studia na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u Maxe Švabinského, bylo mu 25 let a už získal stříbrnou medaili na Mezinárodní výstavě knižního díla v Paříži a stal se skutečným specialistou na bibliofilie – v kůži vázané nádherné knihy vydávané v malém nákladu. Jen za tři roky svých studií u Švabinského Cyril Bouda navrhl vazby, obálky a ilustrace ke třiceti knihám.
A právě knižní ilustrace jsou tím nejvýraznějším tématem Boudova tvůrčího života – přestože se věnoval i malbě, volné grafice, animovanému filmu, návrhům známek nebo tapiserií, jeho knižní ilustrace stále znovu a znovu okouzlují čtenářstvo pohádek, pověstí, humoristických nebo historických knih. Nesmírně pracovitý výtvarník za svůj život ilustracemi oživil doslova stovky knih, které znovu a znovu rádi bereme do rukou. Třeba jen proto, abychom se potěšili nádherným dílem Cyrila Boudy, který zemřel 29. srpna 1984.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.