Co máme společného s mozkem ptáků?

8. květen 2018
Chytrý jako straka?

Srovnávat mozky lidí a ptáků je dost zrádné. Když je někdo hodně hloupý a naivní, říkáme o něm, že má „ptačí mozeček“. Přesto máme s opeřenci něco společného. Přinejmenším někteří z nich disponují podobně komplexní pamětí jako lidé. Například kavky či straky.


Příspěvky Meteoru 5. 5. 2018
02:50 Co máme společného s mozkem ptáků?
11:37 Mimozemské sopky u Jupitera
21:40 Dinosaurus s plachtou a detektorem el. pole
28:22 První poslech kosmického rádia
34:08 Po čem voní mravenci
24:30 Voda, která nechce zmrznout
45:13 Jak volat manželovi do vesmíru?

Řeč je konkrétně o takzvané epizodické paměti. Ta zahrnuje několik dílčích informací – pamatujeme si, co se stalo, kdy a kde se to událo. Spolu s tím si vybavujeme i emocionální součást – tedy co jsme při vzpomínané události cítili. Například strach, radost a podobně. Přičemž platí, že čím intenzivnější pocit jsme měli, tím lépe si danou věc pamatujeme.

Je velmi těžké ověřit, jestli takový druh paměti mají kromě lidí i zvířata. „Některé druhy vykazují chování, které o epizodické paměti svědčí. Příkladem mohou být kavky nebo straky, které si zahrabávají kořist a jsou schopny pamatovat si velké množství úkrytů,“ uvádí v Meteoru dr. Karel Ježek, vedoucí Laboratoře experimentální neurofyziologie v Biomedicínském centru Plzeň.

Straky a kavky si navíc pamatují nejen to, kam něco ukryly, ale i o co přesně šlo a kdy se tak stalo. Jak to můžeme vědět? Napověděl vědecký experiment.

Kam jsem si zahrabal červíka?

Nejdříve vědci určili, co mají ptáci nejradši a kam si to schovávají. Nejčastěji se jednalo o různé oříšky, plody a také červíky. Mrtvý červ má pochopitelně omezenou trvanlivost, do dvou dnů už nebude chutný. Ptáci to dobře vědí. Když mají na několika místech uschovanou kořist, jako první vždy sní červíky, pak teprve plody.

Experiment spočíval v tom, že vědci straky vypustili hned, anebo v druhém pokusu až po několika dnech. Když byly vypuštěny hned, letěly neomylně pro červíky. Když je ale vědci pustili až po pár dnech, kdy bylo jasné, že červíci budou zkažení, straky letěly pro trvanlivější potravu.

Ptáci si pamatují stovky lokalit

Dá se zjistit, jaká je kapacita paměti ptáků? „Odhadnout kvantitu paměťových položek je složité, skoro nemožné. V principu etologická sledování ukazují, že si mohou pamatovat stovky lokalit,“ odpovídá Karel Ježek.

Čtěte také

Kromě toho se dá matematickými metodami spočítat, kolik mají celkem v hipokampu neuronů a kolik z nich připadá na kódování prostorové vzpomínky. Zhruba jde o 10 % neuronů. „Pokud se odehraje něco velice příjemného nebo naopak, zapíše se s větší přesností a neuronů pro paměťovou stopu bude víc,“ dodává neurofyziolog.

Přičemž platí, že jeden neuron může fungovat na paměť spojenou s více věcmi, může se překrývat. Například neuron číslo 125 je aktivní, když si vzpomeneme na naši kočku a stejně tak je aktivní, když myslíme na svého psa. Už ale není aktivní, když myslíme na kolo. Pakliže by se neurony vůbec nepřekrývaly, paměťový systém by se vyčerpal.

„I tak je jeho kapacita obrovská, dá se mluvit o stovkách tisíc možných kombinací. Ale jde o matematický odhad vycházející z mechanistického pohledu na svět. Je nutné započítat různou míru důležitosti paměťových stop,“ uzavírá Karel Ježek.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková