Chlap by neměl zamáčknout slzu, emoce potřebujeme. Čas nám protéká mezi prsty, říká moderátor Vladimír Kořen
Kdo věří na zázraky, tomu se dějí, praví známé přísloví. Takovou víru musí mít sama příroda, protože jich je plná. A právě jí se věnuje moderátor, pedagog a spisovatel Vladimír Kořen. O čem je jeho kniha Řeka zázraků? „V této knížce ukazuju, že když si řekne chlap, že už je dostatečně velký, zamáčkne slzu, tak odřízne smutek a dluh, ale i to krásné. Tyto emoce potřebujeme,“ popisuje moderátor.
Kniha Řeka zázraků je Kořenovou prvotinou. Její podtitul zní „Povídky psané rukou čerstvého padesátníka“. Svůj věk i často zmiňuje při svých přednáškách.
„Miluju život a miluju každou jeho vteřinu. Čas nám trošku protéká mezi prsty a mizí v nenávratnu. Budoucnost může nastat, ale nemusí,“ připouští si Kořen.
„Života si velmi užívám a chci vidět zázraky kolem nás. Prožívat souznění s každým člověkem v okamžiku právě teď. Když je člověku najednou padesát, nabere druhou kosmickou. Rozhodl jsem se, že přidám na aktivitách a rozproudím to daleko víc. Pro mě je to zlom, že čas má ještě daleko větší cenu,“ popisuje.
Nezamáčknout slzu
Některé věci ale člověku rukama protečou. To člověk pozná až později. „Můj dědeček se o mě nádherně staral. Pomáhal mi přežít tísnivé okamžiky i zkažené prázdniny, když jsem se pořezal kosou. A já mu to nestačil všechno vrátit,“ přiznává Kořen.
„V této knížce ukazuju, že je to věc, která člověka bolí a že může udělat i něco, co to může zhoršit. Když si řekne chlap, že už je dostatečně velký, zamáčkne slzu, tak se v daný okamžik se situací vypořádá přesně tak, jak by neměl. Nejenom že odřízne smutek a dluh, ale odřízne i to krásné. Je to radost a tyto emoce potřebujeme,“ uzavírá moderátor.
Související
-
Nechci lhát. Ve své druhé knize nebudu pomlouvat, ale chci psát skutečnost, říká hudebník Gondolán
„Když jsem v Las Vegas viděl Franka Sinatru, tak to pro mě byl starý pán,“ vzpomína hudebník, kontrabasista a skladatel, Antonín Gondolán.
-
Ve filmu Vlny dostal Vojta Vodochodský poprvé hlavní roli. „Dal jsem do toho 200 procent“
„Je to moc povedený film o Československém rozhlasu v letech 1967 a 1968. Hraju fiktivní postavu technika a točili jsme i tady v budově,“ uvádí herec v Blízkých setkáních.
-
Momentálně jsem malující zahradník, usmívá se herec Filip Čapka
Je známým hercem, který má doma Cenu Thálie. Taky malířem a překvapivě i bagristou. Je opravdový, pokorný, zábavný i přemýšlivý. „Všechno souvisí se vším,“ je přesvědčený.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.