Četníci, ti skuteční, byli podle Michala Dlouhého opravdoví vlastenci

Problematikou československého četnictva se Michal Dlouhý zabývá již 22 let. Není v této zemi většího odborníka. Byl tak autorem námětů či poradcem u všech filmů, které se, v naší novodobé historii, četnictvu věnovaly (Četnické humoresky, Hříchy pro pátera Knoxe apod.). A právě Četnickým humoreskám patřila většina našeho rozhovoru.

Možná jste nevěděli, že děj humoresek není až tak smyšlený. Vychází ze skutečných událostí, ze skutečných trestných činů. Stejně tak postavy seriálu, a to včetně jejich jmen a příjmení, opravdu existovaly. (Jména jako velitel Šiktanc, Karel Arazín, Jarý, Ambrož, Šebestík … to jsou jména opravdu živých četníků.) Pozměněna byla ale lokalita, kde se děj odehrával. Kriminální příběhy, které jsme mohli sledovat u televizních obrazovek, nebyly vyšetřovány tzv. brněnskou pátračkou, ale četníky, kteří sloužili v Hradci Králové. Nestaly se také pouze v Brně (či Hradci Králové) ale na celém území tehdejšího Československa.
Michal Dlouhý nám také prozradil skutečný pohnutý osud hlavního hrdiny seriálu četníka Karla Arazína. Mch. ve skutečnosti se jmenoval Josef Arazim, sloužil v italských (ne ruských) legiích a vyšetřovatelem byl u četníků v Hradci Králové.

„Četníci byli ve skutečnosti vlastenci. Sloužili vlasti, nesmířili se s okupací a zapojili se do odboje. Život četníka za monarchie byl svázán množstvím příkazů, zákazů a omezení. Nesměl být nikde organizován. Neměl volební právo. Nesměl se oženit bez povolení nadřízených a jeho nastávající byla řádně prokádrována. Četníci nesměli chodit do hospody za účelem konzumace jídla natožpak alkoholu či piva,“ uvedl M. Dlouhý pro dokreslení skutečného života strážníků s tím, že s režisérem Antonínem Moskalykem vedli při natáčení dlouhé debaty právě o způsobu vykreslení jejich života. „Humoresky musely být zpracovány tak, aby zaujaly dnešního náročného diváka. Dělat dokument o tom, že služba byla velmi svízelná, že to byla řehole, by bylo nezáživné a zaujalo by to jen hrstku diváků.“
Natáčení seriálu poznamenala smrt režiséra Antonína Moskalyka. Na jeho práci ale navázala dcera Pavlína a seriál dokončila. Náš host s díky velmi ocenil zájem publika, který vyvrcholil udělením ceny ankety TýTý za nejlepší televizní seriál roku 2005.

Ve své hlavě již M. Dlouhý nosí námět pro budoucí (snad) filmové zpracování Četnických humoresek. Nechce ale nic zakřiknout tak nám neprozradil více.