Cestou mléka. Jakou cenu platí dobytek za to, že pijeme jeho mateřské mléko?

Téma se nahlíží z etického pohledu a nabízí sestřih situací, které samy o sobě vypovídají o chovu mléčných krav. Krávu vnímá jako matku, která lidem poskytuje svoje mateřské mléko. Když kráva kojí dojicí zařízení, její tele je venku v kotci, v němž se sotva otočí.

Pokud je to jalovice, mají alespoň obě šanci po dvou letech na shledání. Ovšem v případě, že se narodí býček, je pár minut společného tulení po porodu posledních v jejich životě. Chovatelé telata potřebují jen proto, aby kráva měla mateřské mléko.

Telata jako vedlejší produkt mléčného průmyslu

Mládě a matku proto krátce po porodu separují. Telata tak nabírají sílu ze sušené náhražky, která je levnější než mléko jejich matek. Pokud dostanou čerstvé mateřské mléko, pak jen proto, že je plné antibiotik a mlékárna ho nepřijme.

Brodit se cestou mléka není příjemné. Inseminace, porod, dojení – mantra, která se v životě krávy neustále opakuje. Každodennost, která na lahvi mléka v obchodě vypadá díky obrázkům spokojených pasoucích se krav se zvonečky na krku mnohem přívětivěji.

Osobní téma matky

K tématu mléka mně dovedla zkušenost matky a poznatek, jak nesmírně drahocennou tekutinu moje tělo produkuje. Tehdy jsem pochopila, že mléko má cenu života. A začala se sama sebe ptát, jak je možné, že si ho můžu koupit v akci za 10,90? Odpověď hledám v podmínkách chovu mléčného dobytka, který nikdy neviděl modré nebe, necítil vítr ani čerstvou trávu...