Český děs aneb týden domácího hororu  

Horor není v české literatuře nikterak tradičně doma, i když se duchařské a tajemné náměty objevují i v dílech klasiků, jako byli Jan Neruda či Jakub Arbes. Rádi bychom vám však představili hororovou tvorbu v díle autorů podstatně mladších.

Na území hororu se čeští spisovatelé 20. a 21. století vydávají obvykle přes hranice některého z jiných žánrů – humoristé, autoři sci-fi a fantasy, postmoderní prozaici, detektivkáři či autoři psychologické prózy – a proto se dá říci, že je-li paleta českého hororu nevelká, je o to pestřejší.

Autorem snad největšího počtu hororových povídek v české próze je Miloslav Švandrlík. Ten však ani ve strašidelném žánru nezapře své základní naladění humoristy, zábavného chrliče historek takřka haškovského ražení. A proto i jeho povídka Trojí leknutí Roberta Brůny je vyprávěna s úsměvným nadhledem, byť v ní půjde o život a smrt.

Představitelů české fantastiky, kterýmžto termínem bývá označováno žánrové trojhvězdí sci-fi/fantasy/horor, jsme vybrali hned několik. Žánrovým doyenem je Ondřej Neff, jehož povídka Nevěsta pro dlouhou noc je variací na hororovou klasiku, totiž na příběh o hraběti Draculovi, a nese rovněž stopy humorné parafráze. Střední věk tu reprezentuje Jaroslav Mostecký, od něhož jsme zařadili povídku Kaštanová noc.

V našem výběru jde asi o „nejčistokrevnější“ horor, z příběhu osamělé matky malého syna a jejího nočního návštěvníka běhá mráz po zádech. Motiv povídky může rovněž odkazovat na jednu z hororových klasik, totiž na román Iry Levina Rosemary má děťátko. A za nejmladší generaci zazní povídka Martina Koláře Kousek Leslie Wildové, který v ní velmi sugestivně zprostředkoval pohled mentálně retardovaného vypravěče. Atmosféra amerického maloměsta s jeho temným tajemstvím a sérií hrůzných zločinů může milovníkům hororu připomenout například bohaté dílo Stephena Kinga.

Jiří Hájíček proslul především jako autor působivých psychologických próz z venkovského prostředí, přestože jeho tematický záběr je mnohem širší. Dokazuje to i povídka Blata – v ní se rovněž ocitáme na vesnici a příběh o překračování hranice, dělící svět mrtvých a živých, nezapře autorovu schopnost skloubit baladickou atmosféru s dramatickým dějem.

Sérii premiérových četeb pak doplní repríza povídky Anny Cermanové Mezijezeří – příběh samotářského učitele, který se vydává do sychravě ponurého kraje Sudet a tam je vtažen do životní tragédie kněze a dcery podivínského neznaboha.