České loutky bavily společnost, kritizovaly Hitlera a dostaly Oscara

„Na vědomost se dává, že se dnes tady bude producírovat nádherná historie, ve které se vypisuje, kterak čert Johanese doktora Fausta do strašlivého pekla odnesl,“ vyvolával první český kočovný loutkoherec Matěj Kopecký v roce 1847. Lidé z okolí se scházejí, aby se podívali na představení. Málokdo tušil, že jim hraje válečný veterán, který bojoval proti Napoleonovi v bitvě u Slavkova, byl několikrát postřelen a narodilo se mu 15 dětí, z nichž se dospělosti dožilo jen šest. 

Právě 21. března se slaví mezinárodní den loutek. Historicky nejstarší dochovanou loutkou je plastika vyřezaná z mamutího klu nalezená v hrobě z období mladého paleolitu. A můžeme se jí pyšnit my. Češi. Hrob totiž objevili dělníci v roce 1891, když na křižovatce Francouzské a Přadlácké ulice v Brně kopali kanalizaci. Tehdy našli kosti padesátiletého šamana, který měl u sebe sošku, jejíž stáří odborníci odhadli na 26 až 27 tisíc let.

Nejznámější evropskou loutkou byl Kašpárek

Asi nejznámější evropskou loutkou v 18. Století byl Kašpárek, který pocházel z Rakouska, ale svoje předobrazy měl v zemích po celé Evropě. Na území České republiky se mu říkalo Pimprle a teprve Matěj Kopecký z něj udělal českého Kašpárka.

Kašpárek byl mimochodem také prvním partnerem Spejbla. Loutkoherec Josef Skupa ale usoudil, že to není dobrá dvojice, a tak se zrodila jedna z nejslavnějších českých loutek, Hurvínek. V některých hrách dokonce kritizovali samotného Hitlera.

Pro Josefa Skupu pracoval Jiří Trnka, který založil Studio loutkového filmu a s vlastnoručně vyřezávanými loutkami natočil několik celovečerních filmů. Zatím posledním velkým úspěchem českého loutkářství je film Dcera od studentky FAMU, režisérky Darii Kashcheeva, která za svůj snímek získala roku 2019 studentského Oscara.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

autoři: Jan Čenský , Jitka Novotná , Jindřich Bíč
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.