„Čeho jste ochotni vzdát se pro mír?“ O ekonomických dopadech ruské invaze na Ukrajinu diskutují ekonomové Richard Hindls, Lukáš Kovanda a Antonie Doležalová
Co by doopravdy znamenalo odstřižení Ruska od bankovního systému SWIFT? Jak účinné mohou být současné sankce a kde je možné zasáhnout Rusko citelněji? A co znamená všeobecná mobilizace Ukrajinců pro ty, kteří pracují u nás? O ekonomických dopadech ruské invaze na Ukrajinu diskutují v hodinovém speciálu statistik, ekonom a emeritní profesor VŠE Richard Hindls, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a hospodářská historička a pedagožka na UK a v Cambridge Antonie Doležalová.
Rusko pokračuje v invazi na Ukrajinu. Neodstrašily ho sankce Evropské unie, Británie ani USA. Prezident Miloš Zeman ve svém projevu vybídl k izolaci Ruska odstřižením od bankovního systému SWIFT, ke kterému se ovšem země EU nemají Co by to doopravdy znamenalo?
Kovanda: Hraje se o ceny energií
„Odstřižení Ruska od SWIFT znamená, že bychom neměli jak Rusku platit za zemní plyn. Doslova bychom museli do Ruska vozit kufry s hotovostí,“ vysvětluje v hodinovém speciálu Jak to vidí… hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Odstřižením Ruska od SWIFT by se tedy Evropa připravila o zemní plyn, který má ze 40 % z Ruska. A to znamená prudké zdražení cen plynu a elektřiny domácnostem,“ vysvětluje Kovanda. „Zatím tedy vítězí pragmatický přístup.“
„Sankce jsou zatím koncipovány tak, aby nezasáhly ruskou energetiku. Přitom tam by to Rusko zabolelo nejvíce. Ale jako bumerang by se to vrátilo zejména do Evropy a také Spojeným státům. Proto to nikdo nechce udělat.“
Hindls: Rusko je zranitelnější v technologiích
Že energetika je v koncipování sankcí proti Rusku klíčová, souhlasí i ekonom, statistik a emeritní rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls: „Rusko se nepochybně na tuto situaci připravovalo sedm let. Od anexe Krymu v roce 2014.“
„A já si dokonce myslím, že Rusko tuto šílenou věc spustilo teď, protože se Evropa ponořila do energetické krize sama o sobě. Rusko moc dobře ví, že jakýkoliv krok, který situaci zhorší, jsou kladné body pro něj. Energie z Ruska je těžko nahraditelná.“
Podle Hindlse je ale Rusko zranitelné v technologiích. „Ruské hospodářství je ve zdrcující většině postaveno na těžkém průmyslu. Na těžbě a prodeji surovin a nerostů. Rusko nemá kdovíjak technologicky vyspělý systém.“
„A právě tady je Rusko možná zranitelnější než ve finančních sankcích nebo v sankcích zaměřených proti oligarchům. Protože technologie dnes Rusko nemá. A viděli jsme všichni, co se stalo, když jsme neměli dost čipů do aut.“
Doležalová: Putin se bude dívat dál
Hospodářská historička a pedagožka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v Cambridge Antonie Doležalová ovšem připomíná, že ačkoli jsou současné sankce namířené proti nejbohatším Rusům anebo na pohyby kapitálu, ve kterých jsou zainteresováni ti nejbohatší Rusové, mohou mít velký dopad.
„Ve skutečnosti 10 % nejbohatších Rusů vlastní 85 % ruského bohatství. To znamená, že jakákoliv sankce proti této skupině Rusko velmi citelně zasáhnou,“ popisuje Doležalová a ekonom Lukáš Kovanda dopočítává: „Sankce mohou Rusko odstavit až od 300 miliard dolarů, tedy 6,6 bilionu korun. To už je něco opravdu zásadního.“
Doležalová je ale rozhodně pro tvrdší přístup. Připomíná sankce a reparace uvalené na Německo po první světové válce, krizi na Kubě, projekt Hvězdných válek, ale i Mnichov nebo srpen 1968 v Československu. A úplně odmítá, jak americký prezident Joe Biden bere ve svých úvahách ohled především na „Američany stojící fronty na pumpách“.
„Jestliže budeme dělat, že se nic na Ukrajině nestalo, jestli pro hladký průběh dalšího byznysu a dodávek energie se bude západní Evropa nebo zbytek světa tvářit, že se nic neděje, tak se Putin bude dívat dál,“ předvídá historička.
„Asi by měla být nějaká veřejná diskuse,“ souhlasí s ní Kovanda. „Vyslat třeba i k politikům v rámci veřejné diskuse signál: Jsme ochotni přijmout, že budeme mrznout, že budeme platit horentní sumy za energie, když to pomůže zneškodnit Putinův režim.“
Související
-
Přepis: Jak to vidí Richard Hindls, Antonie Doležalová, Lukáš Kovanda – 25. února 2022
Hostem byl ekonom Richard Hindls, Antonie Doležalová, hospodářská historička a pedagožka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v Cambridge, a ekonom Lukáš Kovanda.
-
„Putina ovládají emoce. Co bude dál?“ Šándor, Smetana a Černý ve speciálu k invazi na Ukrajinu
Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Český rozhlas Dvojka vysílá k invazi na Ukrajinu prodloužený speciál Jak to vidí... Pozvání přijal Adam Černý, Andor Šándor a Michal Smetana.
-
Analytik Havlíček: Putin odkryl karty. V plné nahotě ukázal agresivní tvář režimu i sebe samého
Ruský prezident Vladimir Putin včera uznal nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny. V očích Západu jde o hrubé porušení mezinárodního práva. O co Rusku jde?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
