Býval jsem mamánek i nekontrolovaná střela, směje se Petr Kotvald

„Babička mi říkavala, že jsem dřív zpíval než mluvil a máma to potvrzovala. Když se prý se mnou něco dělo, poznala to podle toho, jaké si notuju písničky. Takovou písničkovou psychoanalýzu používám dodneška.”

Ocenění v soutěži od Jiřiny Fikejzové

Prvních 14 let Petr prožil v obci Staňkovice na vojenském sídlišti, tady narazil na kapelu Scarabeus, se kterou pak zpíval na zábavách a šlo o jeho první hudební zkušenost. Později bydlel v Žatci a studoval v Chomutově. “Byl jsem mamánek a za žádnou cenu jsem nechtěl být na intru, bál jsem se ho.” Petr Kotvald pak zpíval i s vojenskou kapelou Blesk. “S nimi jsem byl několikrát na soutěži ASUD, Armádní soutěži umělecké tvořivosti, dostali jsme se až do finále, kde byla v porotě Jiřina Fikejzová a já tehdy zpíval písničku Heleny Vondráčkové Tentokrát se budu smát já. Tam mne tehdy začali vnímat lidé z branže.”

První setkání s Hankou Zagorovou a Standou Hložkem 

A jak došlo na spolupráci s Karlem Vágnerem, Hanou Zagorovou a Standou Hložkem? V roce 1979 jsem jel opět na soutěž do Jihlavy, kterou jsem vyhrál a poprvé jsem se tam osudově potkal s Karlem Vágnerem. Po nějakém čase jsem byl na zkoušce kostýmů na jeden televizní pořad, potkali jsme se tam znovu. Tam mi dal Karel Vágner nabídku zpívat jako jeden z dvou kluků u Hanky Zagorové. Na podzim roku 1980 jsem pak dostal pozvání na natáčení Silvestra toho roku. Moc jsem o tom nevěděl, neznal jsem ani text písně, kterou jsme měli zpívat. V šatně jsem narazil na Standu Hložka a teprve před studiem jsem potkal dvě minuty před natáčením Hanku Zagorovou a šli jsme točit. V tom Silvestru se to pak ani neodvysílalo. Následovalo natáčení Hitšarády Karla Šípa a teprve tam jsem dostal nabídku na spolupráci a v roce 1981 jsme začali zkoušet koncertní program. Bylo to fantastických pět a půl roku, byla to jedna velká jízda. Už nikdy jsem se takhle nevezl.”

Rodinná kapela

Petr Kotvald se pak vydal na sólovou dráhu. V současnosti je do koncertů zapojena i jeho rodina. “Moje paní Hanina se mnou jako tanečnice jezdí už od roku 1986, Viktorka zpívá vokály. Syn Mikuláš se mému projektu nevěnuje, má ale velký přehled v elektronické hudbě.”

Nekontrolovaná střela

Jaký má vztah k jídlu a pití? "Jsem rád, že mi vůbec chutná. Do 19 let mne posílali do ozdravoven, byl jsem hodně hubený, vůbec se mi nechtělo jíst. Protože jsem byl mamánek, byl jsem v mládí za slušného a moc jsem nepil. Když jsem začal jezdit sólově s kapelou, uměli jsme to roztočit. Dostal jsem se do povznesené nálady, byl jsem nekontrolovatelná střela. Pak mne většinou sestřelovali z barů, předváděl jsem se. Tak jsem uznal, že s tím musím přestat, i proto, že v mé rodině bylo hodně lidí závislých na alkoholu a mne to už v dětství obtěžovalo.”

 Cestování, Mumukafé a nová deska

"Velmi rád buduju, to se o mne moc neví. Když mne pustíte na projížďku autem po české krajině, dovezu vám fotografie a adresy míst, ze kterých by se dala udělat krásná místa na světě.” Petr Kotval nemá jen hit Mumuland, ale i Mumukafé. “Je to vlastně mumu latté ve speciálním poměru. Pak máme ještě speciální Mumu koktejl, ten se pije nejraději na horách.”

Už v březnu vyšlo narozeninové album Petra Kotvalda LX, natočil klip k písničce Brejle, točí klip k písničce Kázání, chystá vánoční koncerty a další album.