Botanik Václav Větvička překvapivě dává přednost kachně se zelím

V dnešním (čtvrtečním, 4.11.) Setkání jsme přivítali botanika Václava Větvičku.

Václav Větvička je jeden z nejproslulejších českých přírodovědců, ale také oblíbený autor Dobrých jiter Českého rozhlasu 2 - Praha. Díky našemu pořadu vzniklo několik knih. Ta poslední se jmenuje Poutník okouzlený rodnou zemí. Chtěl ji ale pojmenovat jinak: “V jednom Dobrém jitru jsem se nechal inspirovat “truc“ aktivitou českých turistů, kteří “dělají zámky na Loiře.“ Já jsem ale vysílání věnoval tuzemsku a udělal jsem své “zámky na Mrlině.“ Takový název ale z komerčních důvodů neobstál.“ Nejnovější kniha Václava Větvičky byla pokřtěna 14. října za přítomnosti Pavlíny Filipovské, Jiřiny Jiráskové a pěveckého dua Two Voices. A kde bere šarm, kterým ženy okouzluje? Botanik laškovně odpovídá: “Ony mají mateřský cit a vidí, že jsem takový bezbranný.“

Přestože rád veršuje a za básníka je často označován, on sám by se jím nenazval. Necítí se jím být duší ani reálně. Za dob studií se ovšem poezii věnoval: “S několika kolegy jsme založili Přírodovědeckou fakultu J. V. Sládka a komentovali jsme rozmanité situace tzv. veršovánkami, nikoliv básničkami.“

Václav Větvička je ale také nadšený pro mlynářství, které ovšem nepraktikuje. Podle něj je to obor nejbližší zemědělství. Navíc ho má zřejmě i v genech: “V roce 1968 jsem utekl před spřátelenými vojsky česat a pytlovat chmel. Jednou nade mnou stál zemědělec a říkal: “Tady vidím prvního člověka, který umí mlynářský uzel.“ Vůbec jsem to netušil.“ Líbí se mu i skutečnost, že je od mouky zaprášená čepice často dávána do souvislosti s hastrmany a romantismem.

Láskyplnost ale nelze spojovat s řeznictvím, kterému se věnoval jeho pradědeček, vandrující řeznický tovaryš: “Maso mám rád, ale řezníkem bych nedokázal být. Líbí se mi, jak si lidé kdysi doplňovali vzdělání. Můj pradědeček po vyučení putoval po Rakousko - Uhersku od řezníka k řezníkovi. Měl s sebou tzv. vandrovní knížku. Mistr, u kterého sloužil, do ní zapsal vše, co pradědeček uměl. Nesmělo se tam ale zapsat nic negativního. Fascinuje mě, jaká byla v polovině 19. století úžasná tolerance k člověku a jeho právům.

Botanická zahrada Univerzity Karlovy

A jak se dostal k přírodovědě, tedy oboru, který ovlivnil celý jeho život? “Sídlil jsem na okraji Prahy mezi samými košťálníky (zahradníky). Po prarodičích ve mě přeci jen nějaké zemědělské geny zůstaly. Přírodovědecká fakulta, tehdy ještě biologická, tomu byla nejblíže.“ Říká Václav Větvička, který dále s humorem přiznává: Mám svůj vlastní přírodní systém. Základem všeho jsou zelené rostliny. Ty se ale nehýbají. V botanické zahradě jsem proto zřídil akvária a klece s papoušky, protože nad květiny jsou zvířata. Nad zvířata zase ptáci a nad nimi kachny. Ty jsou mé nejoblíbenější a vůbec nejlepší jsou s červeným zelím.“

Václav Větvička působil téměř 30 let, mezi lety 1963 a 1992, v Pokusné a aklimatizační zahradě Botanického ústavu Akademie věd v Černolicích: “Byla to instituce, kde jsme se pokoušeli o záchranné pěstování ohrožených druhů rostlin.“

Tři roky také pracoval jako vedoucí Průhonického parku, který do dnešních dnů navštěvuje:Jsem rád, že jsem dostal nabídku do Botanické zahrady UK, protože můj odchod Průhonickému parku nesmírně prospěl. Navrhl jsem, aby byl mým nástupcem Ivan Staňa, specialista na historické parky. Co pro park za posledních 20 let udělal je srovnatelné se zakladatelem Silva-Taroucou.“ Posteskl si také nad dalším vývojem okolo tohoto přírodního areálu: “Celé jeho okolí je zastavěno “podnikatelským barokem“, obyvatelé tam vyvážejí odpadky, mizí vysázené rostliny. Sílí tlaky, aby byl pro veřejnost atraktivnější. Na každé křižovatce by tak mohl být automat na kávu nebo bufet s párky. Původní Taroucovská myšlenka je tak vystavena strašným tlakům,“ ukončuje Václav Větvička se steskem.

Průhonický park

V současnosti působí na zámku ve Štiříně, o kterém tvrdí: “Společně s Ivanem Staňou jsme ho rehabilitovali do takové podoby, že je považován za nejlépe obnovený přírodně krajinářský park ve středních Čechách a někdo říká, že v Čechách vůbec.“

Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru s Vladimírem Krocem ...







Pokud jste nestihli pondělní vysílání, přečtěte si článek Věry Luptákové s názvem: Michaela Kocába dnes velmi mrzí nezájem Nečasovy vlády o lidská práva

Michael Kocáb a Zuzana Burešová
<hr /><hr /><br /><br /><br /><br /><br /><br /><br />

V úterý jsme ve studiu ČRo 2 - Praha přivítali herečku Apolenu Veldovou. Neopomeňte článek Jana Sklenáře: Herectví je v případě Apoleny Veldové rodinná záležitost

Apolena Veldová


Ve středu byl naším hostem herec, principál Divadla Skelet, princ, moderátor a zpěvák Pavel Trávníček. Nabízíme článek Pavly Kopřivové: Pavel Trávníček: "Tři oříšky pro Popelku jsou taková jezdecká pohádka"

Pavel Trávníček