Bakterie zlatokopem
Rozvoj biotechnologií nám sice nepřinese slepice snášející zlatá vejce, ale může celkem snadno vést k baktériím, které vyrábějí z vody zlaté nugety. O tom svědčí nedávný článek kanadských vědců, otištěný ve specializovaném odborném periodiku Nature Chemical Biology.
Vědci zkoumali chování baktérií druhu Delftia acidovorans umístěných ve vodném roztoku, který obsahoval rozpuštěné ionty zlata a jiných kovů. Pro baktérie je přítomnost iontové formy zlata toxická. Podle všeho ale tato baktérie nalezla proti tomuto pro ni zhoubnému vlivu účinnou obranu, která má navíc zajímavé vedlejší účinky. Baktérie totiž ukázala, že umí v rámci svého metabolismu vyrábět peptidu podobnou složitou sloučeninu nazvanou Delftibactin A, která funguje jako obranný molekulární stroj. Delftibactin vytahuje z vodního roztoku toxické zlaté ionty a mění je na elektricky neutrální atomy zlata. Tím vlastně dojde k vysrážení zlata z vody - původně rozpuštěné zlato se objeví ve formě pevných nanočástic, které se navíc mohou dále shlukovat do podoby větších nugetů. Vědci tento biochemický mechanismus dokonce začali zkoumat i na úrovni genů této baktérie.
Baktérie se tedy v rámci sebeobrany obklopují shluky zlatých nanočástic, což může v budoucnosti sloužit jako jádro biologické továrny na zlaté nugety. Podobně reagují některé jiné mikroorganismy na ve vodě rozpuštěné ionty železa. Pokud bychom tyto procesy technologicky zvládli, mohli bychom pak biologickou cestou z odpadních vod recyklovat cenné kovy. Proces navíc při pokojové teplotě a neutrálním pH vodného roztoku probíhal velmi rychle - v řádu sekund. Není vyloučeno, že baktérie druhu Delftia acidovorans se dokonce i v přírodě účastní formování zlatých nugetů ve vodních tocích.
Zdroje: ABC Science, Nature, Nature Chemical Biology, Science News, McMaster University, BioScience Technology,
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
