Bakterie jako hackerky nervového systému

Desetidílnou četbu na pokračování jsme zahájili 20. ledna. Tentokrát se zaměřujeme na vliv bakterií na lidské zdraví. Četbu pro rozhlasové potřeby připravila Tereza Hrstková.

Posledních padesát let se potvrzuje domněnka, že jakýkoli druh stresu dokáže změnit mikrobiom myši. Platí to i naopak – mikrobiom ovlivňuje chování hostitele, včetně jeho společenských postojů a schopnosti zvládat stres. Není vyloučeno, že bakterie dokážou pomoci zvládat stres, úzkost, depresi a další duševní problémy i lidem. V takovém případě by nám mohla místo antidepresiv pomoci probiotika. Nebo ne?

Jogurtem proti depresi

V roce 2011 se Johnu Cryanovi a Tedu Dinanovi z univerzity v irském Corku podařilo změnit chování myší podáním specifického kmene Lactobacillus rhamnosus – tedy bakterie běžně užívané v jogurtech a mléčných výrobcích. Po pozření tohoto kmene dokázaly myši lépe překonávat úzkost – trávily více času v odhalených částech bludiště nebo ve středu otevřeného prostoru. Dařilo se jim také odolávat negativním náladám: když byly upuštěny do lahve s vodou, věnovaly více času plavání pryč než bezcílnému splývání.

„Bylo to stejné, jako kdyby dostaly slabé dávky Prozacu nebo jiného antidepresiva,“ komentoval to tehdy Cryan. Společně s Dinanem aktuálně dokončují studii, která by mohla prokázat, že probiotika (nebo psychobiotika, jak jim říkají), dokážou pomoct zvládat stres i lidem. Dinan je psychiatr, který vede kliniku pro lidi trpící depresemi, a své naděje vnímá střízlivě.

„Je vysoce nepravděpodobné, že vymyslíme probiotický koktejl, který by vyléčil těžkou depresi. V mírnější části spektra to však vypadá nadějněji. Existuje mnoho lidí, kteří nechtějí brát antidepresiva nebo je pro ně terapie příliš nákladná. Kdybychom jim mohli dát účinné probiotikum, pro psychiatrii by to znamenalo velký pokrok,“ přiznává.

Manipulují s námi mikrobi?

Uvažovaných vlivů mikrobů na člověka je celá řada. Například při vysokém příjmu alkoholu jsou střeva propustnější a umožňují mikrobům snáze ovlivňovat mozek – lze tím vysvětlit, proč alkoholici často zažívají deprese a úzkosti? Strava přetváří mikroby v našich střevech - mohou se tyto změny projevit i v našem myšlení? A co když mikrobi dokážou manipulovat s našimi chutěmi?

Různým mikrobům prospívají určité typy stravy. Některé jsou nepřekonatelné v trávení rostlinných vláken. Jiným prospívají tuky. Když toužíte po jídle, vybíráte si zároveň skupiny bakterií, které nakrmíte a kterým poskytnete výhodu oproti jejich kolegům. Nemusejí však jen sedět a laskavě čekat na vaše rozhodnutí. Bakterie dokážou různými způsoby „hacknout“ váš nervový systém. Když se natáhnete po hamburgeru nebo po čokoládové tyčince, co přesně vede vaši ruku?

Prozatím jde pouze o hypotézu – která však není nijak přehnaná. Vzpomeňme na virus vztekliny, který napadá nervový systém a činí svého hostitele násilným a agresivním. Když napadne jedince ve svém okolí a uštědří jim kousance a škrábance, přenese virus na dalšího hostitele. Parazit Toxoplasma gondii, který se usazuje v mozku, je dalším mistrem loutkářem.

Rozmnožit se může pouze v těle kočky. Dostane-li se do potkana, potlačuje hlodavcův přirozený strach ze zápachu kočky a nahrazuje ho pocitem podobným sexuální přitažlivosti. Nakažený hlodavec se žene za blízkými kočkami, a tím ke své záhubě. Toxoplasmě gondii se tak podaří dokončit svůj životní cyklus. Příroda je plná parazitů, kteří kontrolují mysl svého hostitele, tak proč by to nemohli dělat i mikrobi?!