Archeolog Heinrich Schliemann. Celoživotní honba za přeludem
Jedni ho mají za předobraz filmového Indiana Jonese, jiní za lháře, podvodníka a zloděje. Byl to právě on, kdo objevil pozůstatky bájné Tróje a z jejích trosek vyzdvihl poklady, nad nimiž se tajil dech. Archeologické vykopávky na kopci Hisarlik na západě Turecka zahájil 11. října 1871. Bylo mu téměř 50 a do té doby se vědě skoro nevěnoval. Na rozdíl od ostatních ale pevně věřil, že Trója z Homérových eposů existuje. Než to ale mohl dokázat, musel překonat řadu nástrah…
Narodil se 6. ledna 1822 na severu Německa. Jeho otec byl sice evangelický farář, ale kvůli cizoložství přišel o práci. Záhy mu zemřela matka a ve čtrnácti letech musel do práce, kde zažíval jen další chudobu.
Pohádkově zbohatl
Po několika letech se Schliemann rozhodl odjet do Ameriky, ale loď ztroskotala u holandských břehů. Pracoval jako poslíček v obchodní firmě v Amsterdamu a díky mimořádnému talentu se sám naučil několik cizích jazyků. Ovládal i ruštinu, takže ho firma vyslala do Petrohradu, aby řídil její tamější aktivity.
Čtěte také
Brzy pohádkově zbohatl: ve 40 letech měl už takové jmění, že nemusel do konce života pracovat. Přesto dobře věděl, že ten hlavní úkol ho teprve čeká. Po několika letech hledání toho pravého místa se pustil do vykopávek na návrší Hisarlik, kde kromě řady rozvalin objevil i poklad, který obsahoval téměř 9000 zlatých, stříbrných a měděných předmětů.
Otec moderní archeologie
Vykopávkám se věnoval déle než dvacet let. Kromě Tróje pracoval na Krétě nebo v Mykénách, kde našel zlatou posmrtnou masku, kterou mylně přisoudil legendárnímu králi Agamemnonovi. Nešlo zdaleka o jeho jediný omyl.
Mnozí mu také vyčítali, že své zásluhy uměle zveličoval nebo že při výzkumech postupoval necitlivě a řadu nálezů zničil. Přesto je dnes považován za otce moderní archeologie a zároveň jde o obdivuhodný příklad muže, který si nikdy nenechal vzít svůj velký sen.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
