Apokalypsa má jméno Krakatoa. Výkřik přírody trhal ušní bubínky

27. srpen 2024

V roce 1883 se z průlivu mezi Jávou a Sumatrou ozval ohlušující rachot. Nejhlasitější zvuk, kam až lidská paměť sahala, vydala sopka Krakatoa. Poté se zřítila do moře. Z místa exploze se zvedla gigantická tsunami a v oblasti bezprostředně poté zemřelo více než 36 000 lidí. V kalendáři bylo datum 27. srpna. Sopečný popel zastínil slunce, pronikl vysoko do atmosféry a rudě žíhané nebe nad Evropou inspirovalo malíře Edvarda Muncha k vytvoření děsivého obrazu Výkřik.

Krakatoa signalizovala nadcházející erupce od jara, ale pro nizozemské kolonizátory to byla hlavně výletní atrakce. Vědní obor vulkanologie měl teprve vzniknout. Předcházely mu pokusy a omyly, jejichž kořeny sahají až do předkřesťanské doby. Tehdy filozof Empedoklés z Akragantu, autor teorie čtyř živlů, na výpravě k „primárnímu ohni" Etny zahynul.

S teorií rozpadu původně jediné kontinentální desky, která by pomohla pochopit metabolické procesy v zemské kůře, německý vědec a laický geolog Alfred Wegener u akademické obce pohořel. Kuriózní je česká stopa. Spor mezi hrabětem Kašparem Šternberkem a géniem J. W. Goethem o to, zda vulkány vypouštějí roztavenou hmotu z hlubin, nebo se v nich vzněcuje ložisko uhlí, rozhodla vyhaslá Komorní hůrka.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Veronika Boušová

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

V Pompejích objevili kostry dalších dvou obětí výbuchu Vesuvu. Pár se schovával v ložnici

Nalezené oběti si vybraly malou místnost jako útočiště a čekaly, až skončí déšť sopkou vyvržených kamenů. Ty však zablokovaly dveře a zabránily jim v útěku. Nakonec je zalila láva ze sopky.
Erupce na Islandu mají trvat několik století. Způsobilo je magma nahromaděné pod povrchem, říká studie

Vědcům se podařilo prokázat, že předchozí erupce na poloostrově Reykjanes nejsou náhodné. Místo toho se vyskytují v obdobích trvajících celá staletí a podél stejných sopečných zón.
Host: Pavla Dagsson Waldhauserová, dokumentaristka a odbornice na prach a vulkány

Jak její vědeckou kariéru ovlivnila erupce islandské sopky? Proč je důležité umět předpovídat množství prachu v ovzduší? Moderuje Joachim Dvořák.

Přehrát