Apokalypsa má jméno Krakatoa. Výkřik přírody trhal ušní bubínky
V roce 1883 se z průlivu mezi Jávou a Sumatrou ozval ohlušující rachot. Nejhlasitější zvuk, kam až lidská paměť sahala, vydala sopka Krakatoa. Poté se zřítila do moře. Z místa exploze se zvedla gigantická tsunami a v oblasti bezprostředně poté zemřelo více než 36 000 lidí. V kalendáři bylo datum 27. srpna. Sopečný popel zastínil slunce, pronikl vysoko do atmosféry a rudě žíhané nebe nad Evropou inspirovalo malíře Edvarda Muncha k vytvoření děsivého obrazu Výkřik.
Krakatoa signalizovala nadcházející erupce od jara, ale pro nizozemské kolonizátory to byla hlavně výletní atrakce. Vědní obor vulkanologie měl teprve vzniknout. Předcházely mu pokusy a omyly, jejichž kořeny sahají až do předkřesťanské doby. Tehdy filozof Empedoklés z Akragantu, autor teorie čtyř živlů, na výpravě k „primárnímu ohni" Etny zahynul.
S teorií rozpadu původně jediné kontinentální desky, která by pomohla pochopit metabolické procesy v zemské kůře, německý vědec a laický geolog Alfred Wegener u akademické obce pohořel. Kuriózní je česká stopa. Spor mezi hrabětem Kašparem Šternberkem a géniem J. W. Goethem o to, zda vulkány vypouštějí roztavenou hmotu z hlubin, nebo se v nich vzněcuje ložisko uhlí, rozhodla vyhaslá Komorní hůrka.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
