Antisemitismus je palčivým tématem dodnes

25. srpen 2013

Antisemitismus je, žel, i téměř 70 let od skončení druhé světové války palčivé téma dnešní doby.

Před osmašedesáti lety se otevřely brány koncentračních táborů a svět se začal dozvídat o barbarských zločinech, které se odehrály za jejich zdmi. Ti, kteří jako zázrakem přežili nacistické běsnění, se buď uzavřeli do sebe a do konce života se nezbavili svých děsivých traumat, anebo se naopak snažili vydat svědectví a varovat lidstvo.

Své memento vyjádřili v mnoha jazycích dvěma slovy: Nikdy více. A zpočátku se zdálo, že svět naslouchá. Jako by si světová veřejnost až s vědomím šesti milionů nevinných obětí uvědomila, kam až může vést nenávist vůči jedné konkrétní skupině lidí, v případě židovské tragédie antisemitismus a antijudaismus, provázející po staletí dějiny lidstva.

Otřeseni zjištěním o krutosti i rozsahu holocaustu se mnozí po konci druhé světové války domnívali, že antisemitismus jako kořen tohoto zla zmizí nebo se přinejmenším vytratí na okraj společnosti. Otřesné filmové záběry z koncentračních táborů, vyprávění očitých svědků stejně jako následná politická i umělecká reflexe, vyjádřená v mnoha literárních, hudebních a výtvarných dílech, k tomu dávaly předpoklady.

Je tomu ale skutečně tak? Dvacáté století si ještě muselo prožít studenou válku a až poté se Evropa dokázala pomalu a opatrně sjednocovat. Zmizel tedy v 21. století ze starého kontinentu odvěký antisemitismus, jak to předpokládali mnozí z našich rodičů a prarodičů, když se před osmašedesáti lety vraceli z koncentračních táborů? Bohužel ne. Jen se částečně změnil. Jakoby připomínal pohádkového draka, kterému useknutá hlava opět naroste.

Dnes žije již jen málo přeživších šoa. Jak jim vysvětlit, že v moderních demokraciích na západě i východě Evropy se do parlamentů dostávají strany, které otevřeně hlásají podobné myšlenky jako nacisté? Jak těmto někdejším obětem nacistické zvůle vysvětlit, že v Řecku se otevřeně hajluje, v Maďarsku pochodují gardy v uniformách téměř stejných jako v době fašismu a v Bulharsku jedna politická strana otevřeně hlásá nenávist nejen vůči Židům? Jak je možné, že ve Francii šílený střelec zabije před školou malé děti jen proto, že jsou židovské, a je pak v určitých kruzích oslavován jako hrdina?

Ne, to není proto, že světem zmítá ekonomická krize, jak zní často téměř omluvné vysvětlení. A není to ani proto, že trvá blízkovýchodní konflikt. Je to jen a jen ten starý známý antisemitismus. Jen ty dračí hlavy se někdy šklebí trochu jinak.

Autor je tajemníkem Federace židovských obcí v České republice.

autor: Tomáš Kraus
Spustit audio