Ani „zázračná“ metoda na boj s Parkinsonovou chorobou, hluboká mozková stimulace, nemoc vyléčit neumí

Myšlení (ilustrační foto)
Myšlení (ilustrační foto)
Elektrody v mozku a stimulátor v oblasti hrudníku. Když je přístroj zapnutý, pacient v některých případech nejeví vůbec žádné známky nemoci. Bohužel neurodegenerativní proces v pozadí běží dál a mozkové buňky pacientům stále ubývají.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Panika, tak toto slovo vysvětlíme a probereme v rubrice Slovo nad zato před tři čtvrtě na jedenáct, připomínám to, protože panika nás zachvacuje někdy, když jdeme k lékaři a objeví se nová diagnóza. Aby vás panika nezachvacovala, je tu Zdravotnická poradna. Dnes budeme mluvit o Parkinsonově chorobě s panem profesorem Robertem Jechem, který je z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dobrý den, vám přeji, pane profesore.

Čtěte také

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Parkinsonova choroba, koho se v Česku týká, jak je častá?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Tak, Parkinsonova nemoc je relativně časté onemocnění neurologické. Prosím neplést s Alzheimerovou nemocí, je to něco jiného. Postihuje pacienty obvykle ve věku mezi 55 a 60 rokem věku, to je obvykle ten začátek, a je jak jsem již říkal relativně častá. Postihuje přibližně asi 1 % pacientů nad 60 let. V České republice přesná epidemiologická data nemáme, odhadujeme, že takových pacientů je někde mezi 15 až 25 tisíci. Ve Spojených státech tuto diagnózu si vyslechne každým rokem 60 tisíc nových pacientů, takže na světě odhadujeme, že je přibližně kolem 10 milionů pacientů.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Než se dostaneme k tomu, jaké jsou příznaky, jak, co tu nemoc provokuje, jestli to víte? Tak já bych ráda připomněla postavu papeže Jana Pavla II., který touto chorobou trpěl a možná už někteří posluchači si vybavují některé příznaky, které ke konci svého pontifikátu na něm byly vidět.

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ano, pacienti s Parkinsonovou nemocí mají především motorické potíže, které vlastně nabudou vidíme velice snadno a dobře, takže i v případě papeže tomu tak bylo. Tato nemoc se manifestuje příznaky, které označujeme jako zpomalení, to znamená ten pohyb nelze vykonat tak rychle jak by si člověk přál, zároveň je tam ztuhlost, to znamená, že končetiny jsou nadměrně ne napjaté, což někdy je spojeno s bolestivostí. No a potom u většina pacientů nebo u dvou třetin pacientů vidíme třes, třes končetin, především horních, které se objevují, když má končetiny volně připaženy nebo volně na klíně, když začne těmi končetinami hýbat, tak tento třes zmizí. No, a tím čtvrtým hlavním příznakem je porucha stoje a porucha chůze, pacienti mají krátký šouravý krok a takovou předkloněnou postavu.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je něco, co tu nemoc vyvolává, víme to?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Bohužel my to přesně nevíme, my dokážeme popsat to, k čemu v mozku přibližně dochází, ale ještě nedokážeme přesně pochopit proč. My víme, že existuje, že existují některé faktory, které k tomu mohou přispět, že Parkinsonova nemoc vznikne, stejně zde existují faktory, které mohou pravděpodobně Parkinsonovu nemoc oddálit, ale jsou to data epidemiologická na velkých skupinách, takže nelze z toho vyvodit nějaké jednoznačné doporučení jak se chovat, jak se Parkinsonově nemoci vyvarovat. My víme, že tím hlavním problémem je úbytek neuronů v části mozku, kterým říkáme mozkový kmen. Neuronu ve strukturách, kterým říkáme jádra, a jedno z těch jader, kterému se říká černé jádro, tak v tomto černém jádru ubývá těchto neuronů a tyto neurony vzhledem k tomu, že produkují látku, které říkáme dopamin, tak ten dopamin v mozku chybí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, jak tedy léčíte Parkinsonovu chorobu?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Parkinsonovu nemoc neumíme vyléčit, to znamená nedokážeme způsobit to, abychom dokázali podpořit růst těch buněk nebo zabránit zániku již těch buněk, které mají k tomu zániku našlápnuto, ale dokážeme velmi dobře suplementovat nebo nahradit ten chybějící dopamin, popřípadě eventuálně další působky, které tomu mozku chybí, to znamená, ty léky jsou vlastně založeny na tom, že jaksi suplují ty chybějící buňky.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jsem četla o hluboké stimulaci, kterou provádíte, co si pod tím představit?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, je to jedna z forem léčby, kterou používáme u pacientů v pokročilé fázi nemoci. Jedná se o to, že léky v určitý okamžik nejsou schopny zajistit stabilní stav hybnosti během dne, ten pacient mívá velké kolísání stavu od velké nehybnosti až do stavu, kdy je relativně předávkován a má pohyby, které nechce činit, a z toho důvodu my skutečně tyto pacienty indikujeme k operaci. Operujeme je tím způsobem, že jim zavádíme právě do určitých míst v mozku elektrody, které spojujeme s kabelem a připojíme stimulátor, který vkládáme do místa, kam se vkládá kardiostimulátor, to znamená na hrudní stěně, a ten stimulátor vysílá do obou hemisfér impulsy a tím působí podobně jako léky. To znamená, když se spínač zapnut, tak pacient má výrazně méně příznaků, v některých případech dokonce žádné, když je vypnut, tak se ten stav vrací do původního stavu během několika vteřin.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže bychom mohli říci, že je to téměř revoluční metoda?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, když byla objevena, tak byla to revoluční metoda a vždycky, když vidím, když zapneme stimulátor a najednou vidím ten zázrak vlastně během krátké doby, kdy pacient najednou prostě ty příznaky nemá nebo je má výrazně menší, tak vždycky se divím a vždycky je to úžasný pocit. Bohužel ani hluboká mozková stimulace není schopna vyléčit Parkinsonovu nemoc a ten neurodegenerativní proces jaksi v pozadí běží dál a buňky ubývají a na to vlastně nemáme lék.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává pan profesor Robert Jech z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vy se během písničky můžete dostavit k telefonu a vytočit naše číslo 221552525 nebo 2424 na konci, pokud se chcete zeptat na cokoli, co se týká Parkinsonovy choroby.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Robert Jech je hostem dnešní Zdravotnické poradny. Hovoříme o Parkinsonově nemoci a vy se ptáte na telefonu 221552525. Dobrý den vám přejeme. Slyšíme, ptejte se.

osoba
--------------------
Jsem to já?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste to vy.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Martin, Nový Jičín. Pane profesore, je mi 66 let, před 6ti lety jsem měl mozkovou mrtvičku a tam mi zjistili, že mám Parkinsona. Beru Isicom, začínal jsem s dvěma půlkama denně, teď beru 4 celé a vydrží mi to chvilku a musím brát i něco navíc, před čímž lékař varuje. Ale já si nepomůžu, protože já nejsem schopen dojít ani na záchod. Existuje něco lepšího nebo dokonalejšího než ten Isicom? Děkuji vám.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Děkuji za dotaz. Tam zazněly dvě takové informace, první, že pán prodělal cévní mozkovou příhodu, což je jeden faktor, který může vést ke vzniku příznaku, které jsou podobné Parkinsonově nemoci. Není to totéž jako Parkinsonova nemoc, ale je to takzvaný parkinsonský syndrom, ale pán jasně zároveň říká, že mu předepsali Isicom, který mu zřejmě pomáhá a že ho to nutí k navyšování, což může znamenat, že opravdu tu nemoc klidně mít může. Isicom je právě ta látka, která nahrazuje v mozku chybějící dopamin, ono to není přímo dopamin, ona je to látka, ze který si mozek dopamin teprve vytvoří. Musím říct, že levodopu máme na trhu už více než 50 let a je to stále nejlepší antiparkinsonikum, dá se říci, že není nic lepšího než, silnějšího než skutečně levodopa, která je obsažena například v Isicomu. Obávám se, že vám nezodpovím váš dotaz uspokojivě, protože záleží na tom jak ten váš konkrétní případ vypadá a doporučuji tento problém konzultovat se svým neurologem. Pokud budete mít pochybnosti, jděte za jiným neurologem, máte právo na eventuálně druhý názor, zda jste léčen správně, nebo se má změnit.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za odpověď. Poslechneme si další dotaz. Dobrý den, Zdravotnická poradna. Haló!

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Pekařová, Turnov. Prosím pěkně, já bych se chtěla zeptat, naše teta tedy měla Parkinsona, ale již zemřela, byla léčena dopaminem a u nikoho jiného se v rodině neprojevila tato choroba, a já jsem někde četla v nějakém časopise kdysi, že se také uvažovalo o léčbě konopím. Tak by mě zajímalo, jestli je to pravda a jestli jsou tyhle informace už snad nějak ověřené na některých pacientech? Děkuji.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Děkuji za dotaz. Jsou tam v podstatě takové dva dotazy. Jeden se týká tak trošku té rodiny, samozřejmě, že každý, kdo zjistí, že má v rodině příbuzného, který má Parkinsonovu nemoc, tak se právem ptá jaké riziko, že já také dostanu Parkinsonovu nemoc. Musím říct, že Parkinsonova nemoc je sporadické onemocnění, to znamená, že obvykle v drtivé většině více než v 90 % je to skutečně jeden jediný pacient v té rodině a už tam žádný jiný nebude. Pro ty následovníky je zhruba to riziko jenom třikrát až pětkrát vyšší, to znamená relativně zanedbatelné než v okolní populaci. Ovšem existují skutečně Parkinsonovy nemoci, které jsou geneticky podmíněné, a ty obvykle začínají před 40. rokem věku, což ale není případ této tedy. Tam vlastně zazněl ještě jeden problém, který souvisí s používáním marihuany a derivátů z ní u Parkinsonovy nemoci. Já jsem v úvodu říkal, že u Parkinsonovy nemoci nechybí jenom dopamin, je to skladba dalších, skutečně dalších molekul a další neurotransmiterů, a kanabinoidy, které jsou obsaženy v marihuaně, skutečně mohou některým pacientům pomoci. Ovšem je to spojeno s řadou rizik a já bych před tím tedy varoval. Jednak je to slabý lék tento preparát z marihuany, nesrovnatelně slabší, je to spojeno spíše s velkým placebo efektem a s velkým efektem samozřejmě na psychiku a jsou tam určitá rizika, která mohou pacienta dekompenzovat a vést bohužel neblahým směrem.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za odpověď a ještě si, pane profesore, poslechneme jeden dotaz než zazní písnička a přijdou potom další dotazy. Dobrý den přejeme. Haló, haló!

osoba
--------------------
Dobrý den, jsem to já?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste to vy, ptejte se.

osoba
--------------------
Já bych se chtěla zeptat, tady je Alena z Ostravy. Mám Parkinsona a dočetla jsem se na příbalovém letáku, že není vhodné užívat Protabac nebo Preductal při Parkinsonové chorobě, protože já mám ještě i srdeční vadu. Jak je to?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Takže já odpovím na tento dotaz. Skutečně existuje určitá nesnášenlivost léků, které jsou zpravidla uvedeny v příbalovém letáku, ne u všech je to tak závažné, například některé jsou velmi vzácné, ale přesto v příbalovém letáku musí být uvedeny. Některé léky mohou příznaky zhoršit nebo mohou snížit účinek levodopy a nebo ho mohou potencovat, neblahý účinek právě toho druhého léku. Preparáty na srdce jsou vlastně obvykle relativně bezpečné. Je dobré vždycky ten konkrétní případ posoudit se svým neurologem a já bych doporučil i postupovat v tomto případě stejným způsobem.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává pan profesor Robert Jech. Zahrajeme si písničku a potom přijde další kolo vašich dotazů.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
10 hodin 26 minut, pokračuje Zdravotnická poradna s panem profesorem Robertem Jechem z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Mluvíme o Parkinsonově nemoci a vy se ptáte. Dobrý den vám přejeme. Haló, haló!

osoba
--------------------
Dobrý den, u telefonu Vladimír z Prahy. Já bych se pana profesora chtěl zeptat, mám diagnostikovanou tuto chorobu, k tomu mám ještě cukrovku a někde na internetu jsem četl, že ty nemoce se nevhodně jakoby doplňujou. A chtěl jsem se zeptat, co je na tom pravdy a jestli se tomu dá nějak ubránit. Já neříkám, že se to vyléčí, protože vím, že obě dvě nemoci se nedají vyléčit, dají se brzdit, ale ne vyléčit, jestli by byl pan profesor tak laskav a odpověděl mi. Děkuji za laskavost, na shledanou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme také. Jak brzdit Parkinsonovu chorobu?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Takto, je to dotaz, který v sobě shrnuje takovou obavu, když mám dvě nemoci současně, to znamená diabetes - cukrovku a Parkinsonovu nemoc, protože my víme, že obě zasahují mozek, zatímco diabetes jde přes malé cévy díky tomu úbytek neuronů může být potencován v podstatě kdekoliv v mozku, zatímco Parkinsonova nemoc podmiňuje úbytek mozku, především úbytek neuronů, především v mozkovém kmeni a je pravda, že se obě nemoci mohou potencovat, a to jednak na úrovni mozku i na úrovni periférie, například u dolních končetin. No, já bych v první řadě doporučil velmi dobrou životosprávu a kompenzaci toho diabetu, to znamená, aby nevznikl důvod ke zhoršování projevů z důvodu nedodržování léčebného režimu. U Parkinsonovy nemoci je to zase optimální dávkování léků tak, aby se vám podařilo žít kvalitní život, to znamená, že obě, léčba obou nemocí je možná a pokud to samozřejmě lékař ví, že máte i tu druhou, tak to určitě zohlední.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom krátce, když říkáte dodržovat velmi dobrou životosprávu, to znamená dodržovat dietu, která k tomu diabetu patří?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Jednak a jednak samozřejmě brát léky a vlastně zajistit, aby vám ta glykemie nekolísala a zároveň brát léky na Parkinsonovu nemoc.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Držíme palce. A poslechneme si další dotaz. Dobrý den přejeme, Dvojka Českého rozhlasu

osoba
--------------------
Dobrý den, zdravím vás všechny, tady je posluchačka ze Zlína. Já jsem se chtěla zeptat pana profesora, moje babička onemocněla Parkinsonem před 60. rokem věku a moje teda, jako její dcera má, měla 48 let a taky onemocněla touto nemocí. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli je to dědičné? Jaké preventivní opatření bych třeba měla dodržovat? Já mám z toho celkem obavy.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, poslouchejte pana profesora. Já bych ještě doplnila, pane profesore, jaké jsou ty první příznaky, všimnu si jich nebo mé okolí?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Tak, jednak krátká odpověď paní. Už jsem o tom hovořil. Geneticky jsou podmíněné, podmíněno asi 6 % pacientů s Parkinsonovou nemocí, to znamená, že pokud se vyskytly dvakrát, doporučuji genetické vyšetření. A co se týká prvních příznaků nemoci, tak ty bývají mnohdy plíživé a dokonce nemají ani motorický charakter, může to být například neklidný spánek, vykřikování v noci ze spaní a rozhazování rukama. Může to být pocit ztuhlosti ramene, který nás vede k rehabilitačnímu lékaři nebo na fyzioterapii. Jsou to příznaky charakteru nespavosti nebo i depresí, které jsou prvními varovnými příznaky, teprve až posléze, kdy se objeví třes nebo ztuhlost, někoho napadne ty máš možná Parkinsona, běž se vyšetřit.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A tady zase platí to, že nejprve tedy jít na genetické testy?

prof. Robert JECH, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ne, to určitě ne, genetika je až to poslední, protože jak jsem říkal v drtivé většině pacienti mají sporadickou nemoc, to znamená, že je důležité nejdřív rozpoznat správně příznaky a diagnóza Parkinsonovy nemoci se dělá klinicky, to znamená rozborem anamnézy, rozborem toho, co na pacientovi vidíme, nikoliv pomocí pár klinických vyšetření.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává profesor Robert Jech z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Děkujeme za to, za vaše rady, které jste nám předával ve studiu. Teď ještě pan profesor bude s vámi diskutovat asi 10 nebo 15 minut na webu 2.rozhlas.cz. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.