Analytik Smetana: Pojistka proti existenční válce? Jaderné zbraně vlastní v tichosti Izrael. Potenciál k výrobě má i Írán

Izraelská armáda bezesporu dominuje nad vojenskými kapacitami palestinského Hamásu. Početní převahu mají Izraelci na zemi, ve vzduchu i na moři. „Jádro problému tak netkví v nedostatku sil, ale v tom, jakým způsobem operaci provést tak, aby Izrael dosáhl svých klíčových cílů, a nedošlo přitom ke ztrátám na civilních životech v takové míře, která bude neakceptovatelná,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Navíc jde podle něj o odlišný typ konfliktu, než byla třeba Jomkipurská válka v roce 1973, kdy byl Izrael napaden arabskými státy. „Nyní se bavíme o boji ve městech, což je prostředí, které je pro útočícího protivníka velmi nebezpečné a které mu znemožňuje použít celou škálu nástrojů, které by používal, pokud by šlo o normální střet mezi regulérními armádami.“

Izrael: Tichá jaderná mocnost

Palestinsko-izraelským konfliktem znovu vyvstala i otázka jaderného vyzbrojení Izraele. Izrael držení jaderných zbraní nikdy nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.

Čtěte také

Analytik Smetana: Jaderné zbraně jsou globální problém. Ochota vzdát se jich je ale mizivá

„Izrael v této oblasti dlouhodobě strategicky mlží. V odborné komunitě se nicméně přijímá fakt, že Izrael má jaderné zbraně. Nepochybuje o tom prakticky žádný stát světa. Postoj Izraele je však takový, že nechce být tím, kdo přinese jaderné zbraně do prostředí Blízkého východu. Zároveň ale do určité míry využívá toho, že tyto zbraně má jako odstrašující prostředek proti nejčernějším scénářům, tedy proti možné hrozbě zničení Izraele a jeho existence.“

Navzdory dohadům je Izrael i v oficiálních materiálech řazen mezi jaderné mocnosti. V současnosti jich je devět. „Izrael svůj jaderný program dlouho tajil i před Spojenými státy. Dodnes se přesně neví, v jakou chvíli se Izraeli podařilo sestrojit první funkční jadernou zbraň použitelnou v boji. Spekuluje se o tom, že už v roce 1967, tedy během Šestidenní války, už Izrael měl k dispozici jadernou bombu. V 70. letech už ji měl určitě. Dnešní kredibilní odhady hovoří o 90 kusech jaderných zbraních,“ popisuje analytik.

Írán: Virtuální jaderný stát

Írán se nechal slyšet, že pokud Izrael podnikne pozemní invazi do pásma Gazy, zapojí se do konfliktu na straně teroristů z palestinského Hamásu. „Válka mezi Íránem a Izraelem je něco, čeho se obáváme desítky let, protože Írán je jedním z těch států, který se velmi soustředí na budování své armády a má k dispozici takové prostředky, které by válku udělaly bezprecedentně krvavou a destruktivní.“

Čtěte také

iROZHLAS

Brzy skončí embargo na íránské rakety

Pokud by se zapojil Írán, dá se podle Smetany očekávat, že domino dalších států, které by se staly součástí konfliktu, by bylo ještě širší. „Bezesporu je to jeden z nejčernějších scénářů. I proto, že Írán samotný je se svým budoucím možným jaderným potenciálem jednou z velkých nočních můr, které světová komunita má.“

Na rozdíl od Izraele, kde je vlastnictví jaderných zbraní považováno za fakt, je to ale v případě Íránu složitější. „Írán se bere jako největší kandidát na možné získání jaderných zbraní. Dlouhodobě to ale popírá. Říká, že to jde proti jeho politice i státnímu náboženství a že jeho jaderný program je čistě pro civilní účely. Pravda je taková, že budování jaderného potenciálu, který Írán má, jde hodně nad rámec čistě civilních účelů,“ upozorňuje Smetana.

Írán podle něj stojí na hranici toho, že je schopen získat jaderné zbraně v relativně krátké době. „Aktuální odhad je takový, že během několika týdnů nebo krátkých měsíců by Írán dokázal získat dostatek štěpného materiálu na sestavení jaderné zbraně. Funkční jadernou zbraň by pak zřejmě dokázal vyrobit méně než za rok. Írán je tedy v tuto chvíli jakýsi virtuální jaderný stát, který ještě nemá jaderné zbraně, ale díky kapacitě je schopen stát se jadernou mocností relativně rychle.“