Analytik Břetislav Tureček: Trumpův plán pro Gazu byl šit horkou jehlou. Hrozí návrat války?

Americký prezident Donald Trump si je jistý tím, že příměří v Gaze vydrží a že brzy vznikne mírová rada dohlížející na správu Pásma. Faktem ale je, že se zatím klopotně naplňuje jen první fáze mírového plánu – návrat izraelských rukojmích, které Hamás držel dva roky. Stejně složitý je i převoz těl osmadvaceti zabitých.

Čtěte také

Analytička Kalhousová: Trump chce mír v Izraeli a Nobelovu cenu. Netanjahu se ale míru obává

„Sice měla být vrácena ve stejné lhůtě jako živí, nicméně sami Izraelci vědí a připouštějí, že to může být složité, protože těla jsou často zasypána sutinami v provizorních hrobech v Gaze. Proto byl ustanoven mezinárodní expertní tým, který po tělech pátrá. Dosud se podařilo do Izraele vrátit osm z nich,“ vysvětluje zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.

Komplikace ale nastaly záhy poté, co se ukázalo, že ne všechna těla patří rukojmím. Jedno z těl patřilo pravděpodobně zabitému Palestinci. Tureček připomíná, že podobná situace už nastala i před několika měsíci. A i proto bude současná situace velmi složitá. „Izrael zároveň naznačuje, že pokud Hamás nesplní své závazky, zejména pokud jde o odzbrojení, válka se může znovu rozhořet. A pro Izrael by to tentokrát bylo snazší, protože už v Gaze nemá žádná živá rukojmí.“

Kdo odzbrojí Hamás?

I samotné odzbrojení, na které tlačí Spojené státy, přináší podle Turečka řadu otázek. „Odzbrojení Hamásu neznamená, že se někde na hromadu naházejí zbraně a tím to skončí. Zbraně se musejí někomu předat, nějakým způsobem zlikvidovat nebo vyvézt mimo území Gazy. Orgány, které by toto zajišťovaly, ale neexistují. Předpokládalo by to totiž, že by v Gaze musely být nějaké mezinárodní síly, které by toto zajišťovaly.“

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Smetana: Nad Trumpovým plánem pro Gazu visí otazníky. Klíčové je, že Palestinci budou moci zůstat

Kromě požadavku na odzbrojení se Donald Trump vyjádřil i k aktuálnímu dění v Gaze. Už během cesty na pondělní ceremonii na Blízkém východě, při níž navštívil Izrael a Egypt, uvedl, že očekává, že pořádek v Gaze nyní zajistí Hamás. Podle něj by měl jeho „policejní aparát“ pokračovat v udržování kontroly nad územím.

V uplynulých dnech se však objevily zprávy, že Hamás tvrdě potírá ozbrojené milice, které proti němu působí v Gaze. Některé z nich přitom ještě donedávna měly podporu Izraele v naději, že by mohly pomoci Hamás svrhnout. Po částečném stažení izraelských sil z Gazy ale tyto skupiny zůstaly bez ochrany a nyní čelí tvrdým útokům ze strany Hamásu. Boje mezi jednotlivými frakcemi, rodinnými klany a ozbrojenci si už vyžádaly desítky obětí.

„Trump na vývoj reagoval slovy, že s tím ,nemá větší problém‘. Na jednu stranu vyzývá Hamás k odzbrojení, na druhou ale označuje střety v Gaze za pochopitelné a součást realistického procesu.“

Bílá místa mírového plánu

Zásadní otázkou ale zůstává, kdo má Hamás odzbrojit a kdy k tomu má dojít. V Trumpově dvacetibodovém plánu totiž chybí konkrétní časový rámec i určení odpovědné strany. Odborníci zároveň upozorňují, že pokud by Hamás složil zbraně okamžitě, v Gaze by vypukla občanská válka a totální chaos, což by nebylo v zájmu ani Izraele, ani Spojených států.

Podle Turečka to všechno ukazuje, že Trumpův mírový plán vznikal narychlo a mnohé body jsou vágní. „Jednak Donald Trump mířil na možnost, že za to získá Nobelovu cenu. Druhá věc je, že kdyby byl plán naprosto konkrétní, možná by vůbec přijat nebyl. Překážek, které budou muset obě strany překonat, je opravdu hodně. Zejména to, kdo bude v Gaze vládnout...“