Analytik Břetislav Tureček: Saúdská Arábie je pro USA stejně důležitá jako Izrael. A nejde jen o ropu

Saúdská Arábie je dnes nejvlivnější arabskou a muslimskou zemí. Její připojení k tzv. Abrahámovským dohodám o normalizaci vztahů s Izraelem by mohlo zásadně přispět ke klidu na Blízkém východě. Návštěva korunního prince Muhammada bin Salmána ve Washingtonu však s Abrahámovskými dohodami příliš nesouvisela. „Šlo tam o dvoustranné vztahy mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Saúdové dlouhodobě požadují po Američanech zbraně, letouny F35 nebo civilní jaderný program,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Američané toto všechno podmiňovali připojením Saúdské Arábie k Abrahámovským dohodám. Saúdové však na oplátku vždy požadovali vznik palestinského státu, což Izrael odmítá. „Přesto byl Muhammad bin Salmán pozván s velkou pompou do Washingtonu, čímž daly Spojené státy jasně najevo, že Saúdové jsou pro ně stejně důležitým partnerem jako Izrael a že uznání Izraele už není podmínka. Izraelci se tak do značné míry z tohoto vztahu vymanévrovali a Američané jsou zjevně ochotni do určité míry preferovat bilaterální vztahy s Rijádem.“

Klíčový hráč na Blízkém východě

Rijád přitom hraje v dění na Blízkém východě stále větší roli, a to i kvůli válce v Jemenu. Saúdská Arábie vstoupila do konfliktu v roce 2015 s tvrzením, že operace potrvá jen několik týdnů. Boje ale pokračují už jedenáctým rokem, i když dnes už méně intenzivně.

Čtěte také

Břetislav Tureček: Nahradí ruskou ropu ropa arabská? Ve hře jsou hlavně politické zájmy zúčastněných

„Saúdské angažmá úzce souvisí se soupeřením s Íránem, který je považován za hlavního podporovatele šíitských povstalců Húsíů v Jemenu. Zlom přineslo nedávné zapojení Číny, pod jejímž patronátem se obě země dohodly na urovnání vzájemných rozepří.“

Rostoucí váha Saúdské Arábie nesouvisí jen s ropou, ale také s ekonomickými ambicemi režimu. Korunní princ Muhammad bin Salmán prosazuje Vizi 2030, což je plán, který má zemi otevřít turismu, novým technologiím a omezit závislost na těžbě ropy. Pozornost vzbuzují i symbolické reformy, jako je udělování řidičských průkazů ženám či možnost individuální turistiky, které mají Saúdskou Arábii prezentovat jako modernizující se stát. Pod povrchem ale podle Turečka zůstává otázka, nakolik jde o skutečnou transformaci a nakolik o marketingový obraz režimu.

Morální dilema partnerství

Západní partnerství má totiž také jedno morální dilema, které souvisí s vraždou novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018, kterou podle amerických tajných služeb schválil samotný korunní princ. Prezident Joe Biden při nástupu do funkce v roce 2021 sice sliboval, že ze Saúdské Arábie udělá diplomatického vyvrhele – nejenom kvůli vraždě kritika režimu, ale i za brutální válku v Jemenu a za stav lidských práv v monarchii, brzy ale změnil názor.

Čtěte také

Martin Kovář: Byznys a politika mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií jsou úzce propojené

„Změnila to válka na Ukrajině. Najednou i Joe Biden pochopil, že pokud se chce Západ odstřihnout od ruské ropy a plynu, musí hledat dodavatele jinde. A tak velice brzy přicestoval do Saúdské Arábie.“

Zatímco Muhammad bin Salmán při své návštěvě Bílého domu připustil, že vražda opozičního novináře byla chyba, reakce Donalda Trumpa vyzněla až cynicky, když řekl, že spousta lidí ho prý ráda neměla a že takové věci se stávají.

„Právě za Trumpovy první vlády k vraždě došlo. Americká administrativa tehdy ignorovala závěry tajných služeb, podle nichž korunní princ o operaci věděl. Trump to tehdy prakticky smetl ze stolu. A jak ukazuje i jeho současná reakce, Spojené státy jsou zkrátka ochotné přehlížet i brutální porušování lidských práv, pokud jde o strategického partnera,“ uzavírá Břetislav Tureček.