Adam Gebrian: S vynálezem buldozeru se přestaly stavět domy respektující terén
Jsou pro architekty domy důležitější než lidi? A jaký vliv může mít architektura na naše životy, nebo dokonce na životy architektů samotných?
„S vynálezem buldozeru se přestaly stavět domy respektující terén. Dnes se terén přizpůsobuje domu,“ upozorňuje Adam Gebrian. I když je držitelem titulu Architekt roku 2014, sám o sobě skromně tvrdí, že je pouze fanouškem architektury.
Ještě v pěti letech chtěl být hajným. V sedmi už bylo jasné, že jeho osudem bude architektura. Dlouho si myslel, že domy jsou důležitější než lidi. Dnes už ale ví, že to tak není. (Hlavně potom, co se mu před několika měsíci narodil syn.)
Architektura ale zůstává neodmyslitelnou součástí jeho života. „Je jako kapka padající na vězňovu hlavu,“ glosuje. Vliv architektury na naše životy totiž prý vypadá jako nepatrný, ve výsledku je ale velmi významný. Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.
Poslechněte si pořad Stříbrný vítr ze záznamu v Archivu pořadů. Názory Adama Gebriana může číst a poslouchat i na stránce pořadu Bourání Radia Wave.
Související
-
Dnešní architektura je zprzněná, říká autor OD Máj nebo Nový Smíchov Martin Rajniš
Co jde vyčíst z architektonických nákresů? Prozradí vám architekt, ketrý navrhuje obchoďáky i křehké dřevěné stavby.
-
Architektura není jen o stavění, ale i o promyšleném bourání, říká architekt Josef Pleskot
Realizování vlastních představ, práce se světlem, materiálem, sny i realitou. To je životní náplní známého architekta Josefa Pleskota.
-
Potřebujeme Kaplického Chobotnici i Maršmeloun, říká "šumný" architekt David Vávra
Musíme se naučit žít v betonu. Beton je krásný přírodní materiál. Spoustu práce na něm udělá Pánbůh jenom světlem. Herec pro zábavu David Vávra má profesní židli jen jednu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
