333. schůzka: Jak se hledá tvrz

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bible kralická
0:00
/
0:00

Právě jsme dorazili do jednoho milého městečka, ležícího nedaleko řeky Oslavy na prahu Vysočiny v zemi moravské, jménem Kralice slynoucí. Zde spatřil světlo světa tento literární klenot a jazyková pokladnice: „Biblí swatá, w níž se wšechna Písma Starého i Nového zákona obsahují. Wnowě wytištěna a wydána.“

Vzorný překlad Nového zákona Blahoslavova vzbudil v předních mužích jednoty bratrské přání, aby opatřeno bylo celé Písmo svaté v překladu stejně dokonalém, pořízeném přímo z hebrejského textu a opatřené vším, co by mohlo posloužiti k správnému chápání i výkladu této vzácné knihy. Úmysl jejich uzrál konečně v čin, když vyšlo čtverojazyčné vydání Bible v Antverpách nákladem krále španělského a brzy potom následoval pětidílný latinský překlad Starého zákona, pořízený v Heidelberce. Písmo bylo sice několikráte přeloženo do jazyka českého, vždy však s malými nedostatky a vadami, pocházelo také z různých dob a od různých mužů a tím se i formou a obsahem namnoze různilo. To těžce nesli bratří, již byla Bible psanou vůlí Boží, vzorem života, nejčistším pramenem, z něhož čerpali všecku sílu v boji za své přesvědčení a obrodné své snahy. Odtud lze si také vysvětliti úvodní slova k prvnímu dílu Biblí kralické: „Text český aby byl čistý, wlastní, srozumitedlný, obyčejný, wážný, jakž na swatá Písma příleží.“

Jan Blahoslav

Práce spojená s překladem, výkladem a vydáním Bible se protáhla na řadu let. Bratří, kteří se jí zúčastnili, nepředstavovali nějaký výbor soukromých učenců, ale pracovali z pověření jednoty bratrské. Na tu práci se připravili na vysokých školách v cizině, jakož i dalším studiem ve vlasti. K dispozici byla bohatá příruční knihovna jednoty, kterou sice Karel starší ze Žerotína odstěhoval po Bílé hoře do Vratislavě, ale od které se nám zachoval podrobný seznam. Hned po prvním rozběhu utrpělo dílo vážnou ránu. Když byla za něj zvolena náhrada, tiskárna byla odstěhována z Ivančic do Kralic na panství Jana staršího ze Žerotína a tam byl vytištěn už roku 1579 první díl, obsahující pět knih Mojžíšových. Hned rok nato vyšel druhý díl s knihami Jozue, Soudců, Ruth, Samuelovými, Královskými, Paralipomenon, Ezdrášovou, Nehemiášovou a Ester. Za další dva roky byl dokončen třetí svazek, ve kterém jsou knihy Job, Žalmy, Přísloví, Kazatel a Píseň Šalamounova. V této chvíli byla práce přerušena novou ranou, a tak na čtvrtý díl musí jednota čekat 5 let. Jeho obsahem jsou knihy proroků. Vydávání se však brzy zase rozeběhlo a čtvrtý svazek následuje pátý s překladem apokryfů, jenomže přišla další přestávka. Šestý díl Bible, to je vlastně Nový zákon. Ten byl ale přece už hotov, přeložil jej Jan Blahoslav. Stačilo jej jenom vzít a vytisknout. Zřejmě se o něm jednalo. a váhalo¸a rokovalo, až po menších změnách a doplnění poznámek byl Blahoslavův překlad přijat. Byl hotov roku 1593, ale vyšel až roku následujícího. Dílo bylo dokončeno.

Aj, jak jsi krásná, přítelkyně má,
aj, jak jsi krásná!
Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými,
vlasy tvé jako stáda koz,
kteréž vídati na hoře Galát.
Svazeček myrrhy jest mi milý můj,
na prsech mých odpočívaje.

Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má,
aj, jak jsi krásná!
Aj, jak je krásný milý můj, jak utěšený!
I to lůže naše zelená se.
Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré,
ukaž mi obličej svůj, nechať slyším hlas tvůj;
neboť hlas tvůj libý jest, a obličej tvůj žádostivý.

Milý můj jest bílý a červený,
znamenitější než deset tisíců jiných.
Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla.
Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná.

Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako jejich květové;
rtové jeho jako lilium prýštící myrrhu tekutou.
Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí.
Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým; břicho jeho stkvělost slonové kosti safíry obložené.

Oba tvé prsy jako dvé telátek blíženců srních, jenž se pasou v kvítí.
Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení;
obličej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery jeruzalémské.

Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
Milý můj jest můj, a já jeho.

Píseň písní. Mistrné dílo starověké literatury. A srovnatelně mistrný překlad.

Jan Amos Komenský, taktéž biskup jednoty bratrské, napsal o Bibli kralické ve svém Kšaftu: „Odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou, kterouž synové moji z původních jazyků do češtiny s pilností velikou uvedli, a Pán Bůh tomu tak požehnal, že málo jest ještě národů, kteří by tak pravdivě, vlastně i jasně svaté proroky a apoštoly v svém jazyku mluvící slyšeli. Přijmi to tedy za svůj vlastní klenot, vlasti milá, a užívej toho k slávě Boží a svému v dobrém vzdělání. A ač knihy této Boží exempláře popálili nepřátelé, kde které dostati mohli, že však milosrdenstvím Božím i tobě kniha tato Boží dochována bude, důvěř se a nepochybuj!“