14. Československý Orient aneb Podkarpatská Rus
Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.
Podkarpatská Rus byla před připojením k Československu součástí Uherska. Rozloha území činila 12 656 km2, nacházelo se na něm 487 obcí. K největším městům patřil Užhorod a Mukačevo, obě tato města ale měla jen asi 20 000 obyvatel. Jednalo se o velmi zaostalou, převážně zemědělskou oblast s vysokou negramotností.
Čtěte také
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk ještě v roce 1914 předpokládal, že toto území připadne Rusku. Myšlenka na připojení k Československu vzešla až koncem války od představitelů rusínských emigrantů v USA.
Z mezinárodního hlediska pak bylo připojení Podkarpatské Rusi dohodnuto na mírové konferenci v Paříži a potvrzeno Saintgermainskou mírovou smlouvou. Ze strategického hlediska bylo pro Československo území Podkarpatské Rusi důležité z toho důvodu, že díky němu republika sousedila se spojeneckým Rumunskem. Přibližně dvacet let, po která tato zem spadala pod Prahu, přineslo její bouřlivý rozvoj i nemálo sporů Rusínů s pražským centrem.
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Použitá literatura:
- Jaroslav Durych: Duše Podkarpatské Rusi. Česká expedice, Praha 1993.
-
Stanislav Holubec: Mezi slovanskou vzájemností a orientalismem. České zobrazovaní Podkarpatské Rusi a jejich obyvatel v publicistice dvacátých let minulého století. In: Soudobé dějiny 2016 (vol. 23) 4. - David Hubený: Čeští úředníci na Podkarpatské Rusi za druhé republiky z pohledu centrální vlády v Praze. Paginae historiae: sborník Národního archivu / Praha: Národní archiv, 2015.
- Pavel Čingl: Fenomén Podkarpatské Rusi v české meziválečné literatuře. Diplomová práce na PdF UK, Praha 2009.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
