1082. schůzka: Hansi a jeho bio

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kinematograf z konce 19. století
0:00
/
0:00

Jak masivně a bouřlivě se vynález filmu šířil evropským kontinentem, o tom svědčí, že teprve na jaře roku 1896 se rozjela naplno výroba filmových promítaček v lyonské továrně, které zprostředkovávaly publiku v prvních improvizovaných kinech takzvané »aktuály«, tedy vesměs reálné situace ze života, krátké… řekněme reportáže.

Na jaře téhož roku byla natočeno v Petrohradě jedna z vůbec prvních politických reportáží, totiž korunovace cara Mikuláše II. V témže čase se natáčelo i v Benátkách. Bylo třeba spěchat, obsazovat pozice a současně dodávat stále bohatší, různorodý filmový materiál.

I k nám dorazil film. Vtrhly sem kinematografické podniky německé, francouzské, anglické v mohutné ofenzivě. Nejprve do německy mluvících teritorií – do Sudet s majoritou Němců. Už v polovině července 1896, patnáctého (pouhého půl roku po premiéře v Paříži) se promítalo lázeňským hostům v Karlových Varech, vzápětí v Mariánských a Františkových Lázních, i v dalších městech u nás.

Ústí, Brno i Ostrava předstihly Prahu

Dříve než Pražané (kteří si jinak osobují primát prakticky ve všem) poznali zázrak kinematografie obyvatelé Ústí nad Labem, Brna, Ostravy, zejména však právě zmíněná švihácká, na zábavu hladová honorace většiny našich lázeňských center.

„První kina neboli biografy, popřípadě živé fotografie byly kočující,“ praví televizní režisér a spisovatel dr. Petr Kňava ve své knize, nazvané poněkud bombasticky Brno evropským Hollywoodem.

„Majitelé těchto kočovných kin převáželi svoje promítací přístroje z místa na místo v různě velkých maringotkách a na vozech zakrytých jakýmsi kusem plachty. Nedlouho po české karlovarské premiéře přijel do Brna vídeňský impresário Albert Schiller, který zde požádal na policejním ředitelství o povolení předvádět živé fotografie vlastním přístrojem, nazývaným kinematograf. První představení se konalo 11. srpna 1896 v Maurském sále brněnského Grandhotelu, kdy byly přítomným novinářům po tiskové konferenci promítnuty filmy Scéna u holiče, Skotský tanec a Hasiči.“

Plakát na představení bratří Lumiérů

Následující den se v novinách objevily články, které seznamovaly čtenáře s touto podivnou atrakcí: „Obrazy jsou téměř v životní velikosti, někdy se trochu pomalu pohybují, ruší kmitání obrazu a pronikavé světlo, přesto to stojí za podívanou.“

Onoho 11. srpna večer mohli první brněnští diváci shlédnout živé fotografie za vstupné 50 krejcarů. Návštěvnost byla velmi dobrá, a tak si Schiller nechal poslat z Vídně další tři filmové tituly – Turecká scéna, Vesnická kovárna a Poprava Marie Stuartovny.

Tím to nekončilo, neboť do Brna vzápětí dorazil další kinematograf, „originální Edisonův“, který byl provozován v hotelu U Černého orla v Orlí ulici v jeho zahradním salonu.

Představení měla začátek v 16 hodin a potom každou hodinu a promítalo se až do půlnoci. Všechna představení byla vyprodána. Pak se promítači odebrali do Olomouce.

A naše stověžatá metropole? Praha byla pro chlapíky s kouzelnou bedýnkou poměrně daleko, a šlo o metropoli převážně česky hovořící, kde se daly čekat kromě potíží jazykových také národnostní. Přesto čilí agenti-promítači Prahu dobyli pouhých deset měsíců po pařížském „velkém třesku“, kdy se film probudil. Bylo to na podzim 1896.

Jak vypadala první promítání? A kdopak to byl ten Hansi z titulku našeho pořadu a jaký poprask způsobil?

autor: Josef Veselý
Spustit audio

Související

  • 1081. schůzka: Vpád barbarů

    Budeme se věnovat závěrečnému desetiletí 19. století, které lze nazvat královským obdobím české poezie. Nikdy předtím a nikdy potom nevyšlo na českém básnickém nebi...

  • 1083. schůzka: Blázni s klikou

    Probouzení českého filmu šlo kupodivu dost rychle, žádné pozvolné procitáním, nýbrž hbité naskočení do rozjíždějícího se vlaku světové kinematografie.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...